Pravá tvář sestry Kleopatry: Krása Arsinoé brala dech, dnes by byla hvězdou každého večírku
Donutila Caesara, aby se svlékl a skočil do moře, podle dobových pramenů ovládala muže pouhým pohledem. Arsinoé byla tak krásná, že se jí prý i zvířata klaněla. Jenomže chtěla víc, mnohem víc. Toužila po absolutní moci. Nestačilo jí vládnout nad chlapy, chtěla si podrobit celé říše. Velmi brzy se jí to stalo osudným.
Arsinoé IV. byla Kleopatřina mladší sestra, jejím otcem byl Ptolemaios XII. Neos Dionýsos, řečený Autélés. Není sice úplně jasné, zda měli i společnou matku, vzhledem k historii to ale není až tak podstatné. V každém případně politika Ptolemaiovců byla tvrdá a neúprosná. Když Ptolemaios XII. zemřel, učinil Kleopatru a jejího bratra Ptolemaia XIII. společnými vládci. „Povedený“ bratříček však sestru brzy vypudil.
Každá si vybrala jinou stranu
Když to hodně zkrátíme a zjednodušíme, na scéně se objevil Julius Caesar. Postavil se na stranu Kleopatry v rodinném boji o moc, zatímco Arsinoé se připojila k egyptské armádě, která se snažila římským silám vzdorovat. Řím však zvítězil a Arsinoé byla zajata.
Bylo jí dovoleno žít v exilu v Efezu, starověkém řeckém městě na území dnešního Turecka. Kleopatra však v sestře viděla hrozbu a nechala ji zavraždit v roce 41 před Kristem. Tradovalo se, že nešlo jen o mocenský boj, ale i ryze ženskou rivalitu. Kleopatra chtěla Caesara pro sebe, ale samozřejmě věděla, co její sestra s muži dokáže. Krása tedy nakonec stála Arsinoé život.
Indicie směřují k sestře Kleopatry
Posuňme se teď do roku 1904. Tehdy začali archeologové s vykopávkami zničené stavby v Efezu, díky svému tvaru je známa pod názvem Octagon. V roce 1926 zde odhalili pohřební komoru, v níž byly uloženy kosti mladé ženy. Odborníci si byli jisti tím, že věk ženy byl mezi 15 a 18 lety. Což by odpovídalo věku Arsinoé.
Neexistence jakýchkoli známek nemoci nebo podvýživy také naznačovala náhlou smrt. Konečné vodítko poskytly důkazy o severoafrickém etniku kostry. O desítky let později forenzní antropoložka Caroline Wilkinson zrekonstruovala chybějící lebku a pomocí počítačové technologie bylo možné vytvořit dojem obličeje, jak mohla Arsinoé vypadat. Je zřejmé, že texty o její kráse nelhaly. V dnešní době by byla královnou každého večírku, na který by přišla.
Výsledky forenzního zkoumání a skutečnost, že rekonstrukce obličeje ukazuje, že Arsinoé měla africkou matku, tedy znamenají velkou šanci, že šlo opravdu o sestru Kleopatry. Část odborné veřejnosti ale stále pochybuje. Úplnou pravdu se už asi nedozvíme nikdy.
Zdroje: redakce, nbcnews.com, upi.com, app.dundee.ac.uk
KAM DÁL: Archeologové a experti na vůně namíchali parfém z dob Kleopatry, základem je myrha.
