Pražský symbol, který chtěl zbourat i Hitler. Stavba secesního Obecního domu měla problémy s rozpočtem
Jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek Prahy. Obecní dům, který stojí vedle Prašné brány na začátku Královské cesty, patří do výkladní skříně architektonického stylu secese. Za svou existenci však musel čelit nejedné kritice. V době nacistické okupace ji chtěl zbořit samotný Adolf Hitler. Proč?
Mnoho významných pražských staveb Češi znají z pohlednic, z fotografií a z běžné procházky městem. Málokdo však tuší a zná historii místa či budov, která je provází. Obecní dům stojí na velmi frekventovaném místě v centru v blízkosti náměstí Republiky, ulice Na Příkopech a Prašné brány.
Žádný návštěvník Prahy tak pravděpodobně tento honosný secesní skvost nemůže minout. Stejně jako Petřínská rozhledna se i Obecní dům dostal do nelibosti nacistické moci a zcela vážně přišla úvaha o jeho zboření. Z jakého důvodu chtěli Hitler a Heydrich nechal postavit nový dům na místě vzácné památky?
Královský dvůr
V povídání o Obecním domě nelze vynechat i historii místa, kde tato architektonická památka stojí. Původně zde totiž byl postaven Králův dvůr, který sloužil králům jako rezidence. Adresu si pro něj vybral syn Karla IV. Václav IV. Komplex byl vybudován kolem roku 1380 a zahrnoval lázně a dokonce domy pro dvořany.
Králové zde sídlili dlouho a posledním z těch, který tento komplex využíval, byl Jiří z Poděbrad. Důvod Václava IV. byl velmi pragmatický. Chtěl mít nablízku kontrolu nad přijíždějícím stříbrem z Kutné Hory, které mířílo do města právě Prašnou branou.
Nová Praha
Třetí říše měla v plánu vládnout tisíce let. I Praha by se stala součástí nového pořádku. Šílená vize Adolfa Hitlera se začala naplňovat v průběhu druhé světové války. Města byla zničená bombami, ale některé domy měly zmizet i z mocenských a ideologických důvodů. Při návštěvě Prahy údajně deklaroval demolici Petřínské rozhledny.
Do budoucího germánského města podle architektonického stylu Alberta Speera nezapadal právě Obecní dům. Nešlo ani tak o historicky významné místo jako o stavbu a její výzdobu jako takovou. Slovanské symboly v secesní přearanžované podobě domu prostě do budoucí germánské Prahy nezapadaly.
Změn mělo být v Praze ovšem mnohem víc. Nacisté v čele s Heydrichem plánovali postavit široký bulvár skrz město, který by propojil Václavské a Staroměstské náměstí. Tento koncept ovšem nebyl nový a podobně se uvažovalo již v minulosti s tím, že bulvár by končil až na nábřeží skrze dnešní Pařížskou ulici. Nacisté však nakonec nedisponovali dostatkem času a Obecní dům stále stojí na svém místě.
Významné momenty našich dějin
Další podstatné detaily, které možná běžný občan Prahy a republiky netuší, je cena, za kterou tento secesní skvost vznikl. Projekt architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky původně pracoval s velmi štědrým rozpočtem 3 milionů. Rozpočet se ovšem během práce nafukoval, až skončil na částce ještě jednou takové, což na začátku dvacátého století byla obrovská suma peněz.
Slavnostně byl otevřen 16. prosince 1912 a dvě dějinné události jsou pevně spojené právě s tímto místem. 28. října 1918 zde byla ohlášena samostatnost Československa a v listopadu roku 1989 zde jednalo první setkání komunistické vlády se členy Občanského fóra, které na místě vedl Václav Havel.
Zdroj: Národní muzeum, Český rozhlas
KAM DÁL: Hitlerova Praha. Petřínská rozhledna byla trnem v oku nacistického diktátora
