Překvapivě české Oskary. Po letech máme šanci na úspěch v té největší světové konkurenci
Červený koberec se pomalu připravuje na kroky těch největších hvězd filmového nebe. Velkolepá a prestižní show, kde si filmaři rozeberou ceny s tou nejvyšší hodnotou, propukne tento víkend. Letos se můžeme obzvlášť těšit, protože filmy s českou stopou mají své zastoupení. O jaké jde?
Oskarů, které cestovaly z Hollywoodu do Čech, není mnoho. Miloš Forman si je pravděpodobně nechal ve svém domě v USA, ale zcela určitě se jedná o nejvýznamnější filmovou osobnost, která má co do činění s naší zemí. Jeho filmy sbíraly nominace již za minulého režimu, ještě předtím, než začal tvořit v USA.
Lásky jedné plavovlásky ani Hoří, má panenko se však nedočkaly. Když k tomu připojíme ještě neproměněnou nominaci za režii u filmu Lid versus Larry Flynt, je nad slunce jasné, že větší osobnost z filmové branže tato země světu nedala. Mít totiž dva Oscary a tři nominace za režii, to už se tedy určitě počítá. Jaké další české a československé úspěchy si můžeme připsat k dobru? A kdo má letos šanci doopravdy uspět?
Ve stínu hvězd
Lidé svoji pozornost nejčastěji upínají na známé tváře, které jdou obhájit svůj úspěch většinou v těch nejprestižnějších kategoriích. Herci, herečky a režiséři jsou ti, kteří nejdéle mávají právě z červeného koberce a jejich tváře plní informační servery, televizní pořady, časopisy a noviny.
Film je však komplexní řemeslo, které by se neobešlo bez profesí, které jsou nespravedlivě mimo světla reflektorů. Oskaři se předávají i těmto talentovaným osobnostem a právě mezi nimi máme několik laureátů, jejichž jména poněkud zapadají.
Jako první za zmínku stojí Karel Černý, jenž si oscarovou sošku odnesl za film Amadeus. Úspěch slavil v kategorii výprava a dekorace. U stejného projektu získal Oscara také Theodor Pištěk za kostýmy, který o čtyři roky později neproměnil další nominaci za film Valmont. Asi nejvíce neproměněných nominací má na svém kontě český rodák a kameraman Franz Planer, který se o slavnou sošku utkal rovnou pětkrát.
Ve stejné kategorii se nedařilo Miroslavu Ondříčkovi, jehož nominace za Ragtime a film Amadeus zůstala nevyslyšena. Před jedenácti lety měl šanci na získání prestižního ocenění také český zvukař Petr Forejt za film Wanted. U filmové písně se však zadařilo Markétě Irglové, která se o cenu podělila s irským muzikantem Glenem Hansardem za nízkorozpočtový film Once.
Filmová animace je kategorie sama pro sebe. V roce 1992 měla šanci česká autorka Markéta Pavlátová, ale neuspěla. Český rodák Jan Pinkava však zvítězil za animovaný snímek Geriho hra a později za scénář k animovanému filmu Ratatouille.
U krátkého filmu stojí za zmínku slavný autor experimentální kinematografie Alexander Hackenschmied, jehož snímek To Be Alive! dokonce zvítězil.
Hlavní kategorie
O Miloši Formanovi už toho byl řečeno dost. Dobré je však připomenout jméno mladého herce Ivana Jandla, který v roce 1948 získal Oscara za americko-švýcarský film Poznamenaní. V hlavní kategorii nejlepšího cizojazyčného filmu už je to poněkud chudý příběh.
Ve světové konkurenci nejprve uspěli Elmar Klos a Jan Kadár za Obchod na Korze a o tři roky později Jiří Menzel za Ostře sledované vlaky podle knihy Bohumila Hrabala. Následovala dlouhá doba, kdy se českému, potažmo československému filmu nedařilo. Tu přerušil Jan Svěrák nejprve svým studentským Oscarem za film Ropáci a následně celovečerním filmem Kolja. U neproměněných nominací se také nejedná o dlouhou přehlídku filmů.
Kromě československých snímků Miloše Formana se v roce 1986 připomněl znovu Jiří Menzel filmem Vesničko má středisková. V roce 1991 se zase o slovo přihlásil znovu Jan Svěrák, tentokrát s Obecnou školou. V té době to ještě nevyšlo. Posledními filmy, které se dostaly do nejužšího výběru, vyrukoval nejdříve Jan Hřebejk za Musíme si pomáhat a o tři roky později Ondřej Trojan za film Želary. Od té doby ticho po pěšině. Až letos…
Letošní šance
Už několik měsíců žijí média s úspěchy studentky pražské FAMU. Daria Kascheeva pochází z Tadžikistánu a se svým krátkým animovaným filmem Dcera sklízí jeden úspěch za druhým. Žádný významný filmový festival tento unikátní umělecký počin neopomněl, a tak nakonec není překvapením, že ji neminula ani oscarová nominace. Její snímek tak má obrovské šance na vítězství.
Trošku ve stínu jejího nepopiratelného úspěchu je v osudí oscarového ceremoniálu další jméno s českými kořeny. Česká výtvarnice Nora Sopková je nominovaná v kategorii výkon ve výpravě za film Králíček Jojo. Zda se podaří z letošního předávání nejprestižnější filmové ceny odnést dva Oscary, které přiletí do České republiky, bude to úspěch, který tady dlouho nebyl.
