Při trestu gunga rao se odsouzenec modlil, aby už zemřel. Prováděla ho inteligentní zvířata

Rozšlapání slonem bylo nejčastější v Indii
zajímavost

Stavební stroje, dopravní prostředky, válečná výzbroj, ale také kati – to všechno byla v minulosti pro mnohé kultury tak inteligentní zvířata, jakými jsou sloni. Jak se asi musel slon cítit, když byl zvolen za nástroj hrdelního trestu, k němuž jej jeho chovatelé pečlivě vycvičili? Možná to dělal mechanicky, ale možná si také velmi dobře uvědomoval důsledky svého došlápnutí na odsouzencovu hlavu. 

reklama

Trest smrti jako poslední možné řešení v případě, kdy se člověk dopustil neodpustitelného. Tak to bylo dávno v historii, nedávno ještě i u nás a je to tak v mnoha kulturách bohužel dodnes. Aby to lidé všechno „stihli“ a zvládli, vymysleli za tím účelem nespočet důmyslných smrticích strojů. Metoda zvaná gunga rao, jak uvádí například server Ancient Origins, ale do popravy zakomponovala navíc obrovské zvíře, tedy slona. 

Indie byla průkopnicí

Zatímco buddhisté slony uctívají jako posvátná zvířata, jiní lidé je odjakživa využívali spíše jako prospěšné siláky. Místem, kde se v největší míře již před minimálně dvěma tisíci lety sloni využívali také k popravám, byla ale Indie, která šla světu v tomto ohledu nepěkným příkladem, jak uvádí The Archeologist. Jak se později ukázalo, slonů se neštítili využívat k masakrům ani starověcí Římané, ti však volili jinou metodu než gunga rao. 

Sloni jako smrticí nástroje

O co při této děsivé formě trestu smrti šlo? Slon, vycvičený k takovému účelu, měl zkrátka odsouzenci rozšlápnout hlavu. Vzhledem k hmotnosti zvířete by všechno mohlo proběhnout relativně rychle, jenomže to by tento nedobrovolný živý „smrticí nástroj“ nesměli ovládat lidé. Chovatel a cvičitel v jedné osobě totiž slonův úkon kontroloval a dokázal zvíře donutit, aby se přizpůsobilo jeho přání. V opačném případě bylo podle Allthatsinteresting nebohé zvíře vystaveno velké bolesti, kterou mu cvičitel způsoboval ostrými předměty. Dobře totiž věděl, že i když se to nezdá, kůže obrovských slonů je velmi jemná a citlivá. 

Pomalu a bolestivě…

Sloni neměli za úkol jen rychlé sprovození odsouzence ze světa, ale většinou šlo o postupnou, neskutečně bolestivou likvidaci. Slonovy nohy nejprve rozdrtily jednu lidskou končetinu po druhé, někdy je dokonce sloni odtrhávali od těla a pohazovali si s nimi. Pak přišel na řadu trup, přičemž bohužel mnozí odsouzenci byli stále při vědomí. Nakonec došlo i na hlavu, což byl poslední kousek smrticí skládačky. 

Ani to ještě nestačilo

V některých částech jihovýchodní Asie připevňovali slonům ke klům navíc ostré čepele, jako by už jen jejich obrovská hmotnost a síla samy o sobě nestačily. Lidstvo je ale neuvěřitelně zlé, pomstychtivé a krvelačné, a tak často neví, co ještě vymyslet k většímu týrání ostatních. Popravy slony se na určitou dobu rozšířily nakonec i do Evropy, zvláště do starověkého Říma.
Tady ale vládci využívali většinou celou skupinu slonů, která odsouzence (i těch bývalo víc najednou) zkrátka rozdupala. Až postupem času se od takového mučení začalo ustupovat, nicméně lidstvo jej okamžitě nahradilo metodami jinými. Domnívat se, že se jednou umoudříme a přestaneme ubližovat jeden druhému, je bohužel jen a pouze krásná představa.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Železná panna: Hrozné utrpení, na které se nevydržel nikdo dívat. Kromě syna Saddáma Husajna.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/pri-trestu-gunga-rao-se-odsouzenec-modlil-aby-uz-zemrel-provadela-ho-inteligentni-zvirata-78262
reklama
#smrt #poprava #Historie #Asie #mučení
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.