Propašoval se k ostrému boji a zalehl dva granáty, aby pomohl kamarádům. Nebylo mu ani patnáct let
Druhá světová válka byla přímo líhní příběhů statečných vojáků, kteří třeba ani neváhali položit život za své spolubojovníky. Jedním z nich byl i Jacklyn Lucas, jehož odvaha byla opravdu inspirující.
Jacklyn Lucas se narodil v roce 1928 ve městě Plymouth v Severní Karolíně. Poznamenala jej předčasná smrt jeho otce, Jacklynovi bylo v té době pouze deset roků. Musel tak jako malý chlapec zastat po otci některé práce a pomáhat ovdovělé matce. Věnoval se také aktivně sportu – basketbalu, střelbě či jízdě na koni. Jeho další životní směřování ovlivnilo napadení americké tichomořské základny Pearl Harbor v prosinci 1941.
Na věk nekoukal
Lucas byl pobouřen těmito událostmi, které vedly USA k přímému zapojení do války, a jako dospívající hoch si chtěl s rozpínavými Japonci sám vyřídit účty. Jenže to mělo zásadní háček. I když byl na vojáka či mariňáka dobře stavěný, bylo mu pouhých 14 let a minimální věk při odvedení do armády byl 17 let. Jak píše web Warhistoryonline.com, Lucas zkoušel uprosit svou matku, aby lhala armádním představitelům, že mu je 17 let, ale ta rezolutně odmítla a nechtěla se propůjčit vědomému podvodu.
Tak mladík zvolil „náhradní řešení“, sám šel sebevědomě k odvodu a tvrdil, že mu bylo už 17 let. Vypadal starší, a tak mu odvodní komise vyhověla a nadšený Lucas tak mohl cvičit s kulometem a dalšími zbraněmi. Nicméně Lucasova lest se brzy provalila a byl odvelen od bojové jednotky, což mladík brál zvlášť úkorně. Současně se nehodlal v žádném případě vzdát a chtěl si splnit přání, aby byl nasazen do ostrých bojů s Japonci. Musel však riskovat.
Propašoval se k ostrým bojům
Na začátku roku 1945 se dokázal propašovat na transportní plavidlo USS Deuel, které mířilo na Iwodžimu, aby se zde účastnilo závěrečných, ale o to lítějších bojů v Tichomoří s houževnatými Japonci. Iwodžima a poté Okinawa však byly pověstným mlýnkem na maso, kde Američané počítali těžké ztráty.
Nicméně pro Lucase to byla zároveň jeho životní šance dostat se konečně do vytoužených bitev. Lucas se stal součástí 26. pluku námořní pěchoty a záhy jej čekala životní zkouška, v níž nakonec statečný mariňák obstál se ctí.
Zachránce životů
Dne 20. února 1945 se Lucas a tři další mariňáci plížili směrem k přistávací dráze, kde se dostali pod těžkou japonskou palbu. Rychle se dokázali dostat do zákopu, i tak ale došlo k prudké přestřelce s jedenácti Japonci. Během zběsilé akce přistály v zákopu dva granáty. Lucas neváhal a oba zalehl vlastním tělem, aby zachránil své kamarády. Jak píše web History.navy.mil, původně se myslelo, že je mrtvý. Měl velké štěstí. Jeden granát totiž vůbec nezalehl, druhý mu způsobil těžká zranění. Musel prodělat 21 operací, ale přežil, přesto mu mnoho šrapnelů v těle zůstalo.
Za svůj statečný čin, za který byl doma oslavován, si vysloužil jako nejmladší nositel prestižní medaili Cti ve druhé světové válce. Lucas, skromný americký hrdina, zemřel v roce 2008 ve věku 80 let. Na jeho počest byl pojmenován jeden z torpédoborců USS Jack H. Lucas.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Hertha Botheová: Z hodné zdravotní sestry nacistickou bestií.
