Prozradil Leonardo da Vinci v autoportrétech, co nechtěl? Trpěl tělesnou vadou, říkají lékaři

Leonardo da Vinci udivuje svými dokonalými obrazy dodnes nejen svoje umělecké následovníky, ale i běžné lidi, kteří se na jeho díla dívají bez hlubšího vzdělání v této oblasti. Jeho díla se nám zkrátka líbí, působí na nás jejich síla a dokonalost. Jsou dokonce tak přesná, že zaujala i lékaře. Jak jen to mohl autor Mony Lisy, italský malíř 15. století Leonardo da Vinci dokázat? Došli k překvapivému závěru. S jeho zrakem prý nebylo všechno v pořádku… 

Leonardo da Vinci a jeho dílo

Podle lékařů není tak docela normální, aby měly obrazy Leonarda da Vinciho tak propracovanou a přesnou perspektivu a hloubku, které uměl do svých děl vložit. V jednom ze svých výzkumů tak došli ke stanovisku, že mu pravděpodobně v jeho umělecké dráze pomáhal nikoliv tak dokonalý zrak, jaký bychom očekávali u génia jeho velikosti, ale naopak oční vada. Leonardo da Vinci podle všech předpokladů trpěl tak zvaným strabismem, lidově řečeno tedy malíř zkrátka šilhal. Dokonce se k tomu podle výzkumníků budoucím generacím sám přiznal na svých pravděpodobně dokonale přesných autoportrétech.

Svět jako kino

Lékaři se pustili do zkoumání portrétů tohoto italského renezančního umělce, a to jak z jeho vlastního štětce, tak i těch, které namalovali a vytvořili jiní. Úhel pohledu, který tento muž na obrazech má, podle nich jasně hovoří o strabismu, který mu podle jejich závěrů mohl pomoci k “výjimečné schopnosti zachytit prostor na plochém plátně“. Pokud by tomu tak bylo, viděl by Leonardo da Vinci svět v podstatě právě jako ono plátno, tedy téměř dvourozměrný (jde o jev, popisovaný jako stereoslepota). To by mu umožňovalo snáze svůj viděný obraz světa přenést na plátno. A samozřejmě i přes tuto drobnou pomoc přírody by se i v takovém případě stále jednalo o neuvěřitelně nadaného malíře, jehož genialitu by takové zjištění nijak nesnižovalo. 

Nejen renesance může děkovat

Další možností, s níž přišly výzkumné týmy v návaznosti na uvedená poznání, je tak zvané dominantní oko. Podle této teorie da Vinci sice nešilhal, ale jedno jeho oko jednoduše hrálo v jeho vnímání světa mnohem důležitější úlohu než to druhé. To by pak vysvětlovalo i fakt, že na jeho autoportétech jedno oko hledí přímo a druhé působí stočeným dojmem. Umělec by se zkrátka při pohledu do zrcadla zaměřoval na sebe sama více jedním, dominantním okem a právě tak by se namaloval. Jak si potom ale vysvětlit, že podobný rys má i na obrazech jiných umělců a dokonce i na sochách, k jejichž tvorbě stál modelem? 

Ať už Leonardo da Vinci skutečně šilhal, nebo měl jen jedno oko výrazně dominantnější než to druhé, faktem a jistotou zůstává, že se dodnes nad jeho díly pozastavují i ti největší světoví odborníci.

• Leonardo da Vinci byl vlastním jménem Leonardo di ser Piero. 
• Je autorem takových obrazů, jako je nejslavnější Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem a nespočtu dalších.
• Kromě malířství se věnoval také dalším oborům, jako je sochařství nebo architektura. Byl ale také spisovatelem, vynálezcem, hudebníkem - zkrátka šlo o renesančního člověka v pravém slova smyslu a také učitele mnoha svých následovníků. 
• K vynálezům, které našli odborníci v jeho pozůstalosti, se řadí například létací stroje, ale třeba také předchůdce tanku, ponorky nebo dnes docela obyčejné kalkulačky. 
• Skica Leonarda da Vinciho, na níž je mužské tělo v jeho základních proporcích, byl vyslán dokonce do vesmíru, jako informace pro případné živé bytosti z jiných světů. 
• Leonardo da Vinci byl od mládí vegetarián. 

Zdroj: CNN, The Times, National Library of Medicine, JAMA Opthalmology, wikipedie

KAM DÁL: Lékaři denně porušují Hippokratovu přísahu bez postihu: Pacienti by měli být rádi, říkají chirurgové.