Rebel Galileo Galilei provokoval, ale pak zradil Koperníka: „A přece se točí“ by ho stálo život
Galileo Galilei byl jistě jedním z největších mužů, které tato planeta kdy vůbec nosila, ale byl také tak odvážný, jak se o něm říká? Jeho bájný výrok „A přece se točí!“ patrně nikdy vysloven nebyl. Kdyby se totiž vědec tak neopatrně vyjádřil před inkvizitory, určitě by se domů už nepodíval.
Jako astronom, fyzik a filozof měl takový přehled o fungování světa, jakým se mohl holedbat málokdo další v jeho době, tedy na přelomu 16. a 17. století. Šel dokonce tak daleko, že se znelíbil církvi, což na druhou stranu nebylo tehdy nic tak složitého. Jako zapřisáhlý zastánce Koperníkovy teorie, že centrem naší soustavy je Slunce, a nikoliv Země, jak se tehdy obecně myslelo, neměl daleko k problémům. Když Bůh tvořil Zemi, proč by ji nestvořil jako centrum všeho dění? Galileo si dokonce svoje názory dovolil sepsat a šířit – a to už bylo, jak se říká, „přes čáru“. Pozvánka k inkvizičnímu soudu na sebe nenechala dlouho čekat.
Profesorem v pětadvaceti
Když se ale maličký Galileo v roce 1564 narodil v italské Pise do rodiny vzdělaného a uměnímilovného obchodníka, měl celý život před sebou. Navzdory otcovu přání mít ze syna lékaře mu v hlavě poskakovala čísla a matematika jej uchvátila natolik, že se rodičovskému přání úspěšně postavil. A ukázalo se, že udělal dobře. První objevy přišly již při studiu a v pětadvaceti letech se stal dokonce profesorem matematiky. Jeho studenti museli jeho experimentální výuku milovat. Mladý muž k nim měl mnohem blíže než vousatí bělovlasí starci, kteří nad jeho metodami a názory nestačili kroutit hlavou. To byl ale pořád jen začátek jeho neortodoxní vědecké dráhy, za kterou málem zaplatil životem.
Dalekohled, jaký svět neviděl
Už jako zkušený vědec a usazený čtyřicátník se Galileo jako první člověk zadíval do vesmíru vlastnoručně postaveným dalekohledem, který zvětšoval – jen si to považme – třicetkrát! Ponechme stranou srovnání s Hubbleovým teleskopem a přijměme myšlenku, že šlo o revoluční počin, který umožnil třeba první pozorování kráterů na Měsíci nebo objev Jupiterových měsíců. Někdo s takovým zkoumáním vesmíru zkrátka začít musel. Přitom dospěl k závěru, že Země nemůže být středobodem všeho a po Koperníkově vzoru prosazoval myšlenku, že je to právě Slunce, kolem kterého se všechno v naší soustavě točí. A tou dobou už byl na pokraji velkých problémů.
První velký problém
Netrvalo dlouho a přišla pozvánka do Říma. Církevní hodnostáři ale nestáli o žádné vysvětlení, obhajobu a přesvědčování. Jim šlo o exemplární trest za kacířství, ze kterého tehdy Galilea nařkli. Buď odvolá, nebo jej čeká vězení (v tom nejlepším případě). Ponížený astronom volil život, popřel, odvolal, zřekl se svého přesvědčení. Samozřejmě jen na oko. Uvnitř svého vědeckého mozku zůstal koperníkovcem a příznivcem heliocentrismu. Možná by i s těmito myšlenkami mohl v klidu dožít, kdyby se o pár let později nerozhodl znovu provokovat církev.
Nepřestal provokovat
Když se na nebi objevily hned tři komety najednou, dospěl Galileo Galilei k názoru, že je nejvyšší čas provětrat znovu svoje názory na veřejnosti, a to dokonce u samotného papeže Urbana VII., o němž věděl, že se jej dříve zastával. Tentokrát ale tvrdě narazil. Galileovo sepsané pojednání bylo i na jeho opatrného příznivce moc a následovalo další slyšení před inkvizičním soudem. Tentokrát šlo o všechno a učenec si to dobře uvědomoval. Ve svém pokročilém věku devětašedesáti let se nechtěl pouštět na tenký led a pokoušet trpělivost inkvizitorů. Snad se v duchu Koperníkovi omluvil a pak sepsal odvolání svých názorů a myšlenek.
Odvolal a přežil. Zradil, nebo ne?
Bylo 22. června roku 1633, když proběhlo další soudní slyšení. Galileo Galilei znovu odvolal, dokonce slíbil, že odsoudí každého dalšího, kdo by sdílel stejné názory. Tím si zachránil život, i když jej soud stejně uvrhl do domácího vězení. Umí si někdo představit, že by po takovém zážitku stárnoucí muž před inkvizičním soudem skutečně pronesl onu bájnou větu: „A přece se točí!“? Jak dlouho by asi církvi trvalo postavit pro takového odbojníka hranici? Bylo by to hrdinství, nebo zbytečná hloupost?
Osm let v domácím vězení
Dnes se historikové spíše shodují na tom, že jde o sice hezký, ale nerealistický pokus udělat z Galilea Galileiho většího a statečnějšího rebela, než ve skutečnosti byl. Jeho pragmatický postoj k nepřemožitelnému inkvizičnímu soudu mu přinesl dalších osm let života. Sice v domácím vězení s omezenou možností komunikace s okolím, ale pracovat mohl dál. Může někdo takové jednání odsoudit?
Zdroj: zoom.prima, astronomove, ceskatelevize
KAM DÁL: Smrt Johna Lennona zasáhla i Československo. Brouk řekl svá poslední slova na vrátnici.
