Ruská carevna Kateřina platila apanáže svým milencům, v šedesáti si osedlala dvacetiletého důstojníka

Kateřina Veliká se narodila jako Sofie Frederika Augusta do německého nijak významného šlechtického rodu Anhaltských. Měla velké štěstí, že padla do oka ruské carevně Alžbětě I. Ta ji vybrala jako manželku pro svého synovce a budoucího cara Petra III. Tak to tehdy bylo běžné, sňatky se domlouvaly dopředu, láska s tím samozřejmě neměla co dělat.

Místo sexu hra na vojáčky

Jenže zatímco Kateřina byla nadšená, že se stane součástí slavných vládců velké Rusi, její nastávající byl lehce zaostalý ňouma. O svatební noci si s ní hrál na vojáčky a o nějakých postelových hrátkách vůbec neuvažoval. Když zjistila, že sex s manželem zřejmě nebude, začala Kateřina hledat milence. Mělo to i praktickou stránku, protože měla dát dynastii potomky, což s Petrem dost dobře nehrozilo.

Odkud se jen vzaly ty děti?

Jen díky výpomoci milenců tak hned dvakrát otěhotněla a porodila nejprve Pavla a pak Anna. Sám Petr si svým důstojníkům postěžoval, že moc nechápe, odkud Kateřina ty děti vzala. Když se po smrti své matky stal konečně právoplatným carem, svou manželku poslal zakrátko do kláštera, údajně zcela znechucen jejími avantýrami.

Petr byl naštěstí pro Kateřinu mizerný panovník a měl na dvoře i mimo spousty nepřátel. Vadilo jim, že se zhlédl ve výbojném pruském králi Fridrichovi II. Spojit se s tradičním ruským nepřítelem, to vyvolalo spoustu zlé krve. Došlo k puči, Petr byl sesazen a nedlouho poté zabit.

Veselá vdova se státním harémem

Trůn byl prázdný. Kateřina se vrátila z kláštera na koni, oděná do vojenské uniformy. Nikoho nenechala na pochybách, že bude schopnější panovnicí než její manžel. Důkazem toho bylo, že porazila Turky v první rusko-turecké válce a mimo jiné získala pod ruskou kontrolu Krym.

Zdatná byla ale stále také na poli milostném. Jelikož byla oficiálně vdova, nemusela se ohlížet už vůbec na nic a milenci si u ní doslova podávali dveře. Byli dokonce děleni do několika skupin. Tou první byli nejvýznamnější muži Ruska, kteří kromě sexu poskytovali carevně cenné rady a informace, podíleli se na státních záležitostech. Mezi takové patřil například kníže Orlov nebo Grigorij Potěmkin. Druhou skupinu tvořili oficiální milenci. Ti za své služby dostávali rentu a vojenskou hodnost. Poslední skupinu pak tvořili nahodilí milenci na krátkou dobu, kteří prostě náhodně padli carevně do oka.

Výběrové řízení na milence

Kateřina pořádala i jakési nábory, kdy její dvorní dámy musely nejprve adepty vyzkoušet, zejména co se výdrže týče (prý se používaly přesýpací hodiny a milenec nesměl skončit před přesypáním písku). Pokud byly reference kladné, byl milenec připuštěn přímo k carevně. Carevna si užívala milenců po celý život. Ještě v šedesáti letech měla jako jednoho z favoritů dvacetiletého důstojníka Platona Zubova. Ten zůstal po jejím boku velmi dlouho, snažil se vyštípat i všemocného Potěmkina, dokonce vládl neoficiálně po jejím boku. Dotáhl to na generála a o mnoho let později se podílel na vraždě syna Kateřiny Pavla I.

Carevna Kateřina byla bezesporu pokroková, moderní žena, na ruské poměry možná až moc. Sousloví „Potěmkinovy vesnice“ pochází právě z období její vlády. Mnoho toho nařídila nebo chtěla zrealizovat, ale v ruských podmínkách to končilo většinou všelijak. Přesto je její éra panování považována za dobu rozkvětu Ruska.

Zdroj: historynet.com

KAM DÁL: Královna Marie s oblibou kradla, na co přišla.