Sebevražda malíře Slavíčka kvůli mrtvici. Krev mu vytekla do mozku po koupání ve studené vodě
Na přelomu 19. století bychom na našem území hledali marně uznávanějšího malíře. Antonín Slavíček má v českých městech své ulice a Národní galerie vlastní desítky jeho milionových obrazů. On sám však zemřel velmi brzy, a to ve čtyřiceti letech vlastní rukou. Co napsal do dopisu na rozloučenou a proč se rozhodl dobrovolně ukončit život?
Impresionistický malíř Antonín Slavíček patří k vrcholným představitelům tohoto populárního uměleckého žánru u nás. Kdo má radši řeč čísel než barev, tak se stačí podívat na cenu jeho obrazů v aukčních domech. Jen jeho obraz Na Lavičce z roku 1899 má vyvolávací cenu 18 milionů korun. K dílu mělce patří také často pohnutý a tragický příběh. Ten Antonín Slavíček má a sám ho ukončil a popsal v dopise na rozloučenou.
Poprvé moře
V roce 1910 impresionistický malíř poprvé uviděl moře. Dle svých přátel se bál, že nebude schopen zaznamenat vlny a divokou vodní hladinu. Když se nakonec s rodinou podíval do Chorvatska, vzal si malířský štětec, ale také blok a tužku a vzniklo několik důležitých skic, které mohly skončit dalšími cennými uměleckými příspěvky.
Nestalo se tak, protože se po návratu od moře stala jedna zásadní a tragická situace. 10. srpna 1909 se vydal s rodinou do německé Rybné. Po práci v plenéru se chtěl ohřát ve studené Orlici, když však velmi rychle vylezl ven, padl na zem s nevolností a mrtvicí na levé polovině těla. Kvůli náhlé změně teploty v těle přišel výtok krve do mozku.
Nemohl chodit
Celou zimu promarodil v Praze v blízkosti Letenských sadů. Jeho sluha ho doprovázel na krátké procházky a dokonce se v lednu zlepšil stav natolik, že se mu podařilo bez podpory ujít pár kroků. Údajně dlouho věřil, že se vyléčí a svou energii a svobodu znovu napne do práce a tvorby obrazů.
Největším problémem byla ochrnutá pravá ruka. Malířova silnější a zcela zásadní součást jeho řemesla. Zkoušel malovat levou, a to drobná zátiší. To ovšem nevycházelo podle představ a výsledek ho spíše traumatizoval. To byla pro Slavíčka smrt a konec všech nadějí. Opatřil si revolver a 1. února 1910 si přiložil zbraň ke spánku a vystřelil.
Na stole ležel poslední vzkaz: Zbraň mi vtisklo do ruky nezhojitelné ochromení 10. srpna minulého roku… Zemřel tak jeden z nejtalentovanějších malířů své doby, po kterém zůstalo mnoho nádherných obrazů. Nebýt nešťastného koupání, je jich na světě bezesporu mnohem víc.
Zdroj: Artlist, Art and Antique
KAM DÁL: Vynález filmu strašil diváky v sále. Vzniku kinematografie pomohla sázka lordů
