Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů
Česká televize novými projekty nešetří. Po úspěšné Boženě se už několik týdnů divákům představuje nová kriminálka, kterou pro veřejnoprávní televizi natočil slavný český režisér Filip Renč. Kdo by však čekal, že uvidí kvalitní projekt, bude na omylu.
První, co si bezpochyby po prvních minutách sledování kriminálky Hlava Medúzy zapamatujete, je Jitka Čvančarová a její čepice. Hlavní role vyšetřovatelky populární herečce prostě nesedla. Při sledování seriálu, jehož premiérový díl sledovalo přes 1,4 milionů diváků, se neubráníte dojmu, že herecký ansámbl nepředvádí kvalitní výkon. Chyba ovšem není na jejich straně.
Dialogy šustí papírem
Po zhlédnutím poslední epizody Krev na stříbrném plátně je na České televizi k vidění spíše groteska než kvalitně zpracovaný žánrový kriminální seriál. Důvodů je hned několik a právě v tomto díle je tomu nasazena koruna.
V jedné z prvních scén tohoto dílu vidíme konflikt mladé a staré herečky při natáčení westernového filmu. Světlana Nálepková vyčítá mladé herečce její neschopnost se naučit text a ta ji legrační hereckou hysterií odpovídá, že věty, které má ve scénáři, jsou hrozné. Paradox na druhou, chtělo by se napsat.
Právě scénář a dialogy jsou hlavním kamínkem v botě, který tlačí při plynulosti vyprávění od prvního do posledního dílu. Po dnes již legendární čepici Jitky Čvančarové si totiž zapamatujete ještě jednu důležitou věc. Absence přirozenosti v konverzaci postav je doslova otřesná a místy se člověk neubrání úsměvu. Dialogy a herecké výkony jsou mechanické a místo živých postav sledujeme spíše figurky, které odvyprávějí to, co si před chvílí přečetly ve scénáři.
Za zenitem
V současné době, kdy může divák pohodlně sledovat hned několik kvalitních seriálů na internetových televizích jako Netflix, či HBO GO, je podobný výtvor, který podle technického zpracování nebyl rozhodně levný, ukázkou zpátečnického přístupu, který nepřináší nic nového.
Je jen otázkou času, kdy se podobné projekty stanou pro televizi nadbytečné a producenti České televize by si měli uvědomit, že zde roste silná mladá generace filmařů, kteří by měli dostat příležitost ukázat, že je možné i v českých podmínkách tvořit kvalitní a zajímavý obsah. Příkladem za všechny je internetový projekt Martyisdead, který získal i mezinárodní cenu Emmy, jako vůbec první český seriál v historii.
KAM DÁL: Otevřená zpověď režiséra Sedláčka. Pandemie začala s adrenalinem, dnes je to spíš smradlavá tekoucí břečka
