Sériový vrah Václav Mrázek: Vzrušovalo mě, že mrtvola ženy je k znásilnění poddajná
Prokázáno mu bylo celkem 7 vražd, dlouho však policii unikal. Důvodem byla častá změna modus operandi, neboli způsob provedení trestného činu. Inspirovat ho k tomu měla brigáda po druhé světové válce, kdy se přihlásil jako ozbrojený doprovod humanitární pomoci. Tu vojáci často rozdávali výměnou za sexuální služby.
Když se po válce v roce 1946 rozjely vlaky s humanitární pomocí do Rumunska a Bulharska, vojáci často směňovali zboží za sexuální služby všeho druhu. Mrázek toho byl přímým svědkem a později i účastníkem. Pro malého nevýrazného muže, který neměl příliš štěstí u žen, byla tahle nechutnost velkou příležitostí. Později přiznal, že během služby stříleli z jedoucího vlaku na vše živé, co bylo poblíž. Právě tam se zřejmě zrodil pocit nadřazenosti, když v ruce držel zbraň.
Při humanitární pomoci vojáci znásilňovali ženy výměnou za zboží
Podle podcastu Opravdové zločiny se měl dokonce kvůli své sexuální touze vloupat do márnice. Největší potěšení mu totiž působil pocit, že se oběť při souloži nehýbe. Paradoxně měl několik normálních vztahů, ve kterých se neprojevoval nijak zvláštně. Ženy ho popisovaly jako průměrného milence, který byl velkým šetřílkem. To pravděpodobně pramenilo z chudoby, ve které jako malý vyrůstal. Dokonce měl několik dětí.
Mrázek se narodil do velmi chudé rodiny jako jedno z 12 dětí, dokonce jeden čas bydlela celá rodina v odstaveném vagónu. Už tehdy se naučil krást, v čemž ho rodiče dokonce podporovali a chtěli, aby to naučil své sourozence. Školní docházku ukončil už v páté třídě, to pro něj priorita rozhodně nebyla. Za jednu krádež dostal ještě za války podmínku a za druhou byl potrestán odnětím svobody 18 měsíců. To byla však jen předvěst toho, co měl za další roky spáchat.
Neustále měnil modus operandi
Jeho první obětí byla teprve patnáctiletá Hana Chloubová, kterou si vyhlídl na poli, kde pásla krávu. Ranami klackem ji ubil, odtáhl o kousek dál a vykonal na ní soulož. Tento čin s ním ale dlouho nikdo nespojoval. Další obětí byla Bronislava Pajúrková, kterou ve věku 32 let zastřelil třemi ranami z revolveru. Tělo odtáhl k potoku, kde s ním souložil a pak ho pustil do vody. Jelikož ho ale vyděsila hlasitost pistole, na další svůj hon si vzal už nůž.
To byl také jeden z důvodů, proč ho policie nedopadla rychleji. Jeho způsob provedení vraždy se stále měnil. Další dvě dívky měly štěstí v neštěstí, útoky totiž přežily. U první se nůž zastavil o čelist, druhé Mrázek sice zasadil 18 ran bodného charakteru, byly však pouze povrchové a ženě dovolily přežít. Způsob provedení ran přiměl policii k domněnce, že za běsněním je žena. Přeživší a svědci také popisovali osobu malého vzrůstu, což domněnku dlouho potvrzovalo.
Tři ženy měly štěstí v neštěstí, smrt je minula
Zajímavé také je, že v červnu 1952 si na zábavě v hostinci Mrázek všiml tančících dívek a pocítil nutkání opět zabíjet. Ukradl zde kolo a projížděl se po okolí, aby našel vhodnou oběť. Vystřelil na tehdy devatenáctiletou Elenu Marmanovou, té však kulka prostřelila kabát, jedna ji minula a třetí se zasekla v hlavni pistole. „Upaluj, ty krávo!“ zavřal Mrázek na Marmanovou a ta to brala jen jako nějakou recesi. Že po ní skutečně někdo střílel, jí došlo až ráno, když viděla prostřelený kabát. Ta útok nenahlásila, druhý den se vrátila na místo a objevila zde tělo šestnáctileté Marie Dvořákové, která už takové štěstí neměla. I z toho důvodu byla dlouho podezřelou z vražd právě ona. Na všech mrtvolách Mrázek vždy vykonal soulož.
Čtvrtou obětí byla šestnáctiletá Jiřina Helmichová, pátou a šestou milenecká dvojice Libuše Dufková a Karel Trlifaj. Několik dalších žen se Mrázek pokusil uškrtit, další znásilňoval. Poslední vraždou, tentokrát loupežnou, byla manželka jeho nadřízeného Alžběta Beranová. Ten ho prý v práci šikanoval, a tak mu chtěl vykrást dům. Alžbětu ale vzbudil, ta ho poznala, a tak ji ubil sekerou, kterou vzal na dvoře, aby vypáčil dveře. Řádění vzbudilo ale jedenáctiletou vnučku (některé historické prameny uvádí 6 let, některé 10 let), kterou přinutil, aby s ním hledala peníze. Při odchodu ji znásilnil. Dívka ho nepoznala, na obličeji si držel kapesník.
Při dopadení řekl, že nesnese pohled na krev
Při dopadení se mu stal osudným střihací strojek, který ukradl u Beranových. V práci byl přistižen, jak vybírá skříňky, a tak u něj policisté provedli domácí prohlídku. Zajištěna byla také pistole Walther ráže 7.65 mm. Zpočátku přiznal jen několik krádeží, po balistické expertíze se ale rozplakal a přiznal úplně všechno.
Paradoxně vypověděl, že nesnáší pohled na krev. Při svém souzení nevěděl, že je možné uložit trest smrti, a čekal několik let. Když mu byl uložen trest popravením v pankrácké věznici, byl dost překvapen. 29. prosince 1957 byl popraven, téhož dne mu byla sejmuta i posmrtná maska, která je hlavní fotkou tohoto článku.
Zdroj: podcast Případy z archivu, podcast Opravdové zločiny, wikipedia.org
KAM DÁL: České podsvětí: Kolik vydělával Ivanu Jonákovi Discoland Sylvie za jedinou noc? Slušná raketa.
