Sestru našla se zohavenou tváří. Jakou roli sehrála v případu tajemná sekta Uroboros?
Začátkem roku 2018 upoutal českou literární scénu komiks Svatá Barbora. Z několika nadšených recenzí se postupem času stala všeobecně sdílená senzace. Na volném komiksovém zpracování takzvané kuřimské kauzy pracovala trojice autorů ve složení Marek Šindelka, Marek Pokorný a Vojtěch Mašek. Třetí z nich se nyní představuje s vlastním dílem. A fanoušci mohou jásat.
Přestože většinu pozornosti přitahoval nejznámější z trojice autorů, básník a mnohokrát oceněný prozaik Marek Šindelka, Vojtěch Mašek dozajista nelituje, že na pozici kreslíře komiksu Svatá Barbora (více o komiksu zde) vystřídal Lelu Geislerovou. Už jenom proto, že jeho práci Marek Šindelka v mnoha rozhovorech vyzdvihoval slovy, že Vojtěch Mašek je jedním z nejtalentovanějších českých komiksových kreslířů.
Nutno podotknout, že nejen to. Mašek je totiž i velice schopným a rovněž oceňovaným scenáristou. Jednak komiksovým, jednak filmovým – Mašek se podílel například na scénáři k cenami ověnčenému filmu Křižáček.
Detail, kam se podíváš
Obě tyto tvůrčí role spojil Mašek dohromady při práci na komiksu Sestry Dietlovy, jež před několika týdny vydalo nakladatelství Lipnik. Až by se chtělo říct, že kdo četl Svatou Barboru a sdílel všeobecné nadšení, nebude zklamán ani Sestrami Dietlovými, a to i přesto, že Mašek tentokrát zvolil zcela jiný druh kresby. Namísto realistické, kterou použil u Svaté Barbory, jsou kresby v Sestrách Dietlových vyvedeny ve výrazně temných barvách a zdůrazňují tahy štětce. Velmi důležitou roli hraje na stránkách komiksu Sestry Dietlovy rovněž podklad "hlavních" kreseb.
A není to náhoda. Příběh, jenž se na stránkách knihy odvíjí, totiž silně tematizuje poruchy osobnosti, schizofrenii, dvojí tvář jednoho člověka či jednoho člověka, jenž si druhou tvář vypůjčuje. Jako by chtěl Mašek dát najevo čtenáři, že i on má možnost vnořit se do dvou vrstev knihy. Jedné, té hlavní, a druhé, která prosakuje zespodu a kterou tvoří všemožné novinové výpisky, recepty apod., jež jsou vždy sémanticky spjaty s tím, co se v hlavní linii příběhu odehrává.
Uroboros
A co onou hlavní linií je? Dvě sestry, Veronika a Věra Dietlovy, žijí zdánlivě poklidně v chmurné čtvrti Zaratán, než se jedna z nich ocitne v nemocnici, apatická a upoutaná na lůžko se zcela zohavenou tváří. Pak už je to jedna velká jízda plná mystických dějových zvratů a situací, v nichž se mísí realita a sen. A mnohé z motivů, jež se v Sestrách Dietlových objeví, znají i čtenáři Svaté Barbory. Při pátrání dvou vyšetřovatelů po násilníkovi, který sestru napadl, se například objeví zmínky o tajemné sektě Uroboros. Zrovna tak nad nepřiměřenou manipulací s druhou osobou, které jsou někteří lidé schopni, už žasli ti, kteří četli Svatou Barboru.
Komiksové médium si na českém literárním poli vydobývá stále silnější pozici. Zásluhu na tom nesou jednak autoři, jako je Marek Šindelka, kteří se nerozpakují vedle "seriózních" prozaických knih pracovat na komiksech, jednak takoví, jako je Vojtěch Mašek, kteří vysokou úrovní své tvorby dokazují, že mezi komiksovým médiem a prózou není tak hluboká propast. V Sestrách Dietlových Vojtěch Mašek pozici "jednoho z nejtalentovanějších českých komiksových kreslířů" obhájil. A jako scenárista nezůstal nijak pozadu.
