Slavní astromové, kteří si vybrali Prahu. Jeden skončil s krátkozrakostí
Doba císaře Rudolfa II. z Prahy učinila kulturní centrum Evropy. Alespoň to byl jeho nesmělý cíl. Nejen že se mu plán povedlo naplnit, ale dopomohl tomu, že Praha byla na nějakou dobu dokonce středem vesmíru. Slavní astronomové totiž hleděli na hvězdy z naší krajiny.
Rudolf II. Habsburský si zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci hlavně z důvodu bezpečí, které oproti Vídni nabízela. Neustálé ohrožení ze strany Osmanské říše vyžadovalo změnu. Pražský hrad se postupně proměňoval v důstojnou rezidenci a Rudolf II. neváhal zvát nové učence a umělce z celé Evropy. Jeho specifické záliby v alchymii a vesmíru dopomohly k zásadním objevům astrologie. Hosté jako Tycho Brahe a Johannes Kepler se v Praze zapsali nesmazatelným písmem.
Asistent Tycho Brahe
Johannes Kepler se do Prahy přestěhoval v roce 1600 jako asistent Tychona Brahe. Ten již na dvoře Rudolfa II. působil a dokazoval pověst nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Do povědomí se zapsal i spekulacemi o své smrti.
Jedna hovoří o prasklém močovém měchýři při pozorování zatmění Slunce, další zase pojednává, že etiketa u císařské večeře mu neumožnila vstát od stolu dříve než panovník, a tak jeho močový měchýř nevydržel. Nejpravděpodobnější je varianta, kdy se na hostině u Petra Voka z Rožmberka bujaře popíjelo, a tak slavný astrolog zemřel na selhání ledvin.
Existují i spekulace o otravě rtutí, ať už si ji aplikoval sám léčivým lektvarem, nebo cizí vinou. Smrt Tychona Brahe nespravedlivě zastínila jeho astrologická práce. Jedna z nejzajímavějších teorií pojednávala o tom, že Země je středem vesmíru a kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety podle jeho poznatků obíhají kolem Slunce. Na jeho poznatky velmi schopně navázal jeho asistent Johannes Kepler.
Keplerovy zákony
Asistent Tychona Brahe byl v Praze o několik let déle. Žádná “senzační” smrt jeho osud neukončila, a tak se o něm hovoří jen skrze neuvěřitelné a zásadní poznatky, které v kosmologii učinul. S hrdostí nutno dodat, že ty nejzásadnější vznikly na základě pozorování hvězd z naší krajiny. Po smrti Tycho Brahe se stal císařským matematikem a astrologem. Navázal na jeho práci a posunul ji o velký kus dopředu. Konkrétně na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k dvěma ze tří Keplerových zákonů.
Všechny své poznatky publikoval v práci s názvem Astronomia Nova. První zákon zdokonaluje teorii Tycho Brahe s tím rozdílem, že všechny planety obíhají v eliptických drahách kolem Slunce. Druhý pražský zákon hovoří o spojnici planet a Slunce, která je za stejný čas stejně velká. Kepler v Praze žil a pracoval dlouhých dvanáct let, kdy se následně přestěhoval do Lince. Do minulého roku jeho práci připomínalo muzeum v domě U Francouzské koruny, kde matematik, astronom, astrolog a optik několik let bydlel.
Praha pro hvězdy stvořená
Většina zásadních kosmologických objevů byla v Praze propracována díky císaři Rudolfu II. O tom, že by česká krajina nabízela v té době nějak zásadně specifický pohled na hvězdy, není známo.
Pracovní podmínky však habsburský šlechtic těmto dvěma významným osobnostem svého oboru vytvořil ideální. Tycho Brahe měl k dispozici celý zámek v Benátkách nad Jizerou a Johannes Kepler nebyl při svém bádání nikterak finančně omezen.
Dnešní situace velkých měst je ve sledování noční oblohy opačná. Světelný smog metropolí a jiných měst pozorování hvězd zásadně mění. Taková hvězdárna na petřínském kopci by mohla vyprávět.
