Špína a hnus Černého Mostu. Nejhorší pražskou zastávku metra a autobusu čekají zásadní změny
Konečná linky metra B už dlouho čeká na zmrtvýchvstání. Několik let usazená špína, ráj holubů, chybějící zábradlí, prázdná místa plná odpadků a zkorodovaná dlažba, která spíše než jednu z hlavních vstupních bran do města připomíná krápníkovou jeskyni. Řeč je o stanici Černý Most, která patří mezi nejfrekventovanější autobusové stanice v Praze. Všudepřítomná ostuda města ovšem čeká na novou vizi…
Terminál na Černém Mostě využije okolo 50 000 cestujících denně. Jedná se o důležitý přestupní bod mezi metrem B, autobusovými linkami městské, příměstské i dálkové dopravy a v současnosti dokončovaným parkovacím domem P+R pro 880 vozidel.
Do Prahy na Černý Most přijíždíte třeba autobusem z Liberce a jiných větších měst z České republiky. Uvítání je to dlouhodobě spíše ostudné a rozhodně neodpovídá poměrům roku 2021. Praha jako nejbohatší město v republice bezesporu disponuje prostředky, které mohou dodat místu s velkým potenciálem potřebou eleganci, která urbanisticky, ale také architektonicky inspiruje zdejší komunity, obyvatelstvo, ale také cestující. Další krok k zlepšení Prahy se pokouší probudit Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Co se s dílem architekta Petra Kotase bude dít?
Zcela nový koncept
Architektonické řešení terminálu je však dnes již morálně zastaralé – přístup k nástupišti metra směrem do centra je komplikovaný a často vícenásobné objíždění terminálu autobusovými linkami je neefektivní. Navíc na základě technických průzkumů bylo zjištěno, že lávka nad nástupišti autobusů je ve špatném stavu a zhruba do deseti let bude vyžadovat celkovou rekonstrukci.
Rada hl. m. Prahy proto pověřila Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), aby zpracoval koncepční studii jeho celkové revitalizace. Na základě výběrového řízení vybral multioborový tým, který vede kancelář re:architekti. Studii musí následně schválit Rada hl. m. Prahy a Rada MČ Praha 14. Celková rekonstrukce se vzhledem k investičním nákladům a náročnosti procesu přípravy nepředpokládá dříve než v roce 2030.
Co teď?
IPR se už dlouhodobě snaží zapojit do diskuze o podobu nových městských projektů také veřejnost. V říjnu tohoto roku bylo možné podávat připomínky do rozepsaných studií a konceptů, které zmíněná kancelář re:architekti pojmenovala a kudy se potenciální náročná rekonstrukce povede.
Hrubá kostra a vyšlapaná cesta budoucí realizaci je ovšem ještě v plenkách a podle vizualizací se spíše než o rekonstrukci a revitalizaci jedná o zcela nový projekt, který si zanechává jen minimum z toho, co je dnes využívané občany.
V kontextu zchátralosti a nedomyšlenosti původního projektu je to ovšem velmi dobrá zpráva. Záleží však, jak dlouho budeme s nadějí hledět na vizualizace, než se začne místo opravdu měnit k lepšímu. To je ovšem téma politické úrovně, kdy jakákoliv podobná realizace trvá v Praze vinou složitého stavebního zákona a byrokratickou neochotou věci zefektivnit neskutečně dlouhou porci času.
Zdroj: IPR Praha, iRozhlas
KAM DÁL: Demolice nádraží, které nám záviděla celá Evropa. Těšnov ustoupil pražské magistrále
