Pro milovníky konspiračních teorií byla a je smrt jedné z vůdčích osobností nového státu dokonalým materiálem. Bezprostředně po tragické události, kdy se Štefánik 4. května 1919 konečně vracel z exilu na domácí půdu, se vyrojila řada spekulací o tom, že bylo letadlo sestřeleno. Ozývaly se hlasy, které hovořily o nešťastné nehodě nebo plánovaném atentátu. Kde je však pravda?

Kontext doby

Československé legie v Rusku měly na Sibiři organizovat vojenskou spolupráci s admirálem Kolčakem, který byl podporován silami ze Západu. Naše vojenská aktivita měla zajistit pro Československo výhodné postavení na blížícím se pařížském mírovém jednání. Štefánik byl na konci roku 1918 na Sibiř vyslán, aby tento nelehký úkol řídil.

Navíc se čím dál častěji potýkal s vnitřními problémy vojenských jednotek. Obrovská únava a frustrace z toho, že se vojáci nemohou vrátit domů, přispívala k rozkladu disciplíny. Pro silně protibolševického Štefánika byl velkým problémem i fakt, že mnoho vojáků podporovalo revoluci.

Celkově neúspěšná mise donutila Štefánika odcestovat do Paříže, kde sdělil jasný názor, že je nutné legie co nejdříve vrátit domů. V té době se odehrávalo důležité diplomatické jednání o tom, kdo převezme kontrolu nad naší armádou. Zda Italové, nebo Francouzi. Štefánik byl pro to, aby České země řídila francouzská strana, Slovensko zase chtělo Italy. Z Francie tak zamířil do Itálie, což byla poslední zastávka před návratem domů.

Osudový let

Štefánik sám zažádal o letoun Caproni Ca.33. Generál Badoglio a Graziani mu tento záměr údajně dlouho rozmlouvali. Dokonce sám hrabě Caproni se k nim přidal s tím, že se mu v tomto letadle nedávno zabil syn. Štefánik trval na svém.

Čtyřčlenná posádka, převážně složená z Italů, vyrazila směr Bratislava. Štefánik na poslední chvíli změnil místo přistání. Původně to měla být Vídeň. Letadlo se vzneslo o dva dny později, než bylo v původním plánu, prý kvůli deštivému počasí. K Bratislavě se Štefánik přiblížil v 11:15 , a přestože byl vydán zákaz střelby, vojín Jozef Meško po letadle vystřelil. Pravděpodobně se tento planý výstřel nikterak na budoucí tragédii nepodepsal. Údajně se letoun jednou pokoušel přistát, ale pro podmáčený terén rozhodnutí odložil.

Asi 4 km od letiště se letadlo při přistání prudce sklopilo čumákem dolů a někteří z otevřené kabiny vypadli ven. Po dopadu se letadlo překlopilo na záda a začalo hořet. Štefánik ještě pár chvil po pádu letadla žil, ale svým zraněním záhy podlehl, stejně jako zbytek posádky.

Důvody pádu letadla?

Vyšetřování tragédie převzala italská strana. Ta závěrem zmínila dvě verze nehody. Za prvé se mohla zaplést anténa rádia do řízení, a tím zabránila pohybu výškovky. Drát se nenašel, ale v leteckém deníku byla zapsána komunikace: Je nutno přistáti – Ano, přetrhl se drát – Radio – Kde přistaneme – Ve Vídni – Měli jsme přistát ve Vídni. 

Druhá varianta naznačuje, že na vině mohl být sám Štefánik. Ten byl prý nalezen v levé pilotní sedačce. V té době už bylo známo, že jeho zdravotní stav doprovázely časté mdloby. Mohl tak zalehnout svou páku, kterou by druhý pilot nemohl za žádnou cenu přitáhnout tak, aby odvrátil pád letadla.

Konspirační teorie

Těch, co oficiálním verzím nedůvěřovali, bylo opravu hodně a smrt jedné z největších osobností nové republiky rozvíjela velký počet alternativních teorií. Jedna z nich popisovala dokonce tzv. pražský atentát. Špatné vztahy a nesoulad s politikou Edvarda Beneše vedly k podezření, že za pádem letadla stojí právě on. Skupina vojáků údajně dostala rozkaz letadlo sestřelit.

Ve hře existuje také teorie o Štefánikově sebevraždě. K té však neexistuje žádný pádný argument. Jsou i teorie, které nepracují se senzací, ale spíše se souhrou různých faktorů, jako jsou špatné technické podmínky letounu, silný vítr a nepovedený pokus o přistání. Jedna spekulace dokonce zahrnuje i možný výbuch na palubě.

Ať už byla skutečnost jakákoli, je jasné, že neexistuje dostatek důkazů, které by objasnily přesný důvod letecké tragédie. Spekulacím nahrává také samotná postava Štefánika. Zasloužil se o samostatnost státu, který poprvé a naposledy navštívil právě během tragédie letu 4. května 1919.

Zdroje: redakce, cnn.com, ceskatelevize.cz, britannica.com, 

KAM DÁL: Zákulisní hráč a mistr kompromisů Antonín Švehla. To díky němu se stal prezidentem Masaryk.