Srbský princ Jiří. Podivín se sklony k násilí, který zabil svého sluhu
Nebyl to princ z pohádky, vypadalo to, jako by patřil peklu. „Zločinec“, říkali lidé, a „blázen“, shodovali se lékaři. „Choval se stále výstředněji a jeden skandál stíhal druhý. Přesto mu jeho stoupenci zůstali věrní.“
Byl to tyran, prostopášník a vrah se zálibou v bizarních dobrodružstvích. Udržoval kontakty s galérkou a miloval pochybné ženy. Nebyl sice vážně psychicky nemocný, ale měl k tomu sklony. Z donucení se na několik let ocitl na psychiatrické klinice a bral to jako velkou křivdu, jak se dočteme v knize Dějiny Srbska od Jana Pelikána.
Princova dobrodružství
Jelikož se Jiří zvaný „Djordje“ u bělehradského dvora nudil, dlouhou chvíli si pravidelně zpestřoval tajemnými výlety. Když už to nemohl vydržet, nastartoval svůj motorový člun a odplul ze zámku do čtvrti Zemuni, kde byl veselejší život. Jeho cílem byl Grand Hotel, kde teklo šampaňské proudem a mohl si zde v chambre séparées užívat s dámou z polosvěta, jak se dočteme v knize Aféry a skandály Habsburků.
Jednou se konal dvorní ples v bělehradském zámku. Po oficiální nudné části následovala neformální zábava, při které se rozproudil čilý ruch a veselí. Princ již spal ve svých komnatách, ale probudil jej hukot smíchu, zpěv a cinkání sklenic. To ho vyburcovalo k tomu, že vyskočil z postele, oblékl se a během chviličky se bavil, popíjel a zpíval s ostatními na večírku. Trvalo to jen okamžik a byl stále rozjařenější a začal dělat vylomeniny. Byl z toho ohromný skandál, který však nebyl poslední.
Aféra s komorníkem
V březnu roku 1909 zranil princ Jiří těžce svého komorníka Štěpána Kolakoviče. Srazil sluhu v afektu ze schodů a ten následkem zranění zemřel. Princ údajně poručil, aby sluha odevzdal jistému adresátovi dopis. „Ty mizero, zpřerážím ti kosti, jestli ten dopis okamžitě neodneseš na místo určení,“ řekl tehdy princ. Sluha něco namítl a to prince přimělo, že mu dal ránu pěstí a začal ho kopat do bezvědomí. Kolakovič omdlel a nepamatoval si, co se s ním dělo dál. Komorník se probudil až na nemocničním loži, ale to už tušil, že je jeho život u konce.
Vyhnanství
Vražda sluhy byla poslední kapkou, kvůli níž musel Jiří rezignovat na následnictví srbského trůnu. Pro všechny to bylo citelné ulehčení. Po rezignaci se na čas uchýlil do Paříže, kde jej to dlouho nebavilo, a vrátil se znovu do Bělehradu. Dělal další a další vylomeniny a skandály, až jej jednoho dne lékaři prohlásili za nepříčetného. Rázem se ocitl jako duševně chorý v beljském zámku. Z následníka trůnu se stal rázem ubožák, který ztratil jak trůn tak důstojnost.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Znásilnění: Téma, o kterém se málo mluví. Radí právník.
