Stavěl rakety pro nacisty, po válce i pro Američany. Raketový inženýr Wernher von Braun
Není mnoho raketových inženýrů, kteří by stavěli rakety jak pro nacisty, tak pro jejich nepřátele, tedy Američany. Jedním z nich je věhlasný Wernher von Braun, kterého USA úspěšně „ulovily“ v rámci operace Paperclip po druhé světové válce.
Wernhera von Brauna řadíme k vůbec nejvýznamnějším raketovým inženýrům 20. století, mnohdy se hovoří o jeho genialitě. Von Braun, jinak také velký milovník sci-fi a astronomie, se specializoval na vývoj raket pro nacistické Německo, byl „otcem“ nechvalně známé V-2, jejíž dolet činil asi 300 km a která devastovala na konci války nejen Londýn, ale i další evropská města.
Raketový inženýr i nacista
Důležité bylo, že mu důvěřoval sám Adolf Hitler. Schopný raketový inženýr mu jeho důvěru splatil tím, že vstoupil do NDSAP i jednotek SS. Web NASA uvádí, že v roce 1940 se stal dokonce nižším důstojníkem SS. O jeho propojení s vládnoucím režimem tak nemohlo být pochyb, na druhou stranu to v jeho pozici ani jinak nebylo možné. Kromě V-2 spatřila světlo světa také balistická střela dlouhého doletu A-4 či protiletadlová raketa Wasserfall.
Po skončení války projevili Američané velký zájem o již zmíněnou V-2, ale nejen o ni, především o von Brauna a další vědce. Jak uvádí web Britannica, von Braun, jeho mladší bratr Magnus a další známý raketový a letecký inženýr Walter Dornberger se vzdali americkým jednotkám. Byli tak získáni v rámci operace Paperclip, aby naopak nepadli do sovětských rukou. Von Braun a jeho tým se podíleli na vývoji a výrobě balistických raket, které byly testovány v Novém Mexiku.
Dostat člověka na Měsíc
Nicméně německého raketového inženýra, nyní již v amerických službách, čekala v 60. letech asi největší profesní výzva. Nový prezident J. F. Kennedy totiž oznámil, že USA chtějí do konce dekády dopravit člověka na Měsíc. Von Braunův tým přešel pod NASA a prominentní inženýr začal pracovat na nové raketě, která by byla schopna tento cíl splnit. Později vešla do historie jako Saturn V.
Jednalo se o vícestupňovou nosnou raketu, která pomohla Američanům v prestižních vesmírných závodech porazit Sovětský svaz. Dne 20. července 1969 přistála loď Apollo 11 s raketou Saturn V na Měsíci a americký astronaut Neil Armstrong mohl zvolat svou dnes už slavnou větu, že „je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo“.
Oslava hrdiny
Von Braun a jeho tým byl oslavováni, protože USA se poté, co Sovětský svaz vypustil v roce 1957 první umělou družici Sputnik a dostal prvního člověka do vesmíru v roce 1961, ocitly ve vesmírných závodech v defenzivě. Von Braun opustil začátkem 70. let práci pro NASA, protože viděl, že jeho mnohaleté úsilí bylo naplněno. Získal následně práci ve společnosti Fairchild Industries.
Nicméně to už se jeho život chýlil ke konci. V roce 1973 mu byla diagnostikována rakovina ledvin, která jej však v jeho práci významně neomezovala. Až na počátku roku 1977 oznámil, že se vzdává pracovního postu ve Fairchild Industries ze zdravotních důvodů, a 16. června renomovaný raketový inženýr umírá. O tom, že si jej Američané vážili, svědčí i nejvyšší státní vyznamenání za vědeckou práci, které mu na konci života udělil prezident Gerald R. Ford.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Pilot CIA nestihl po sestřelení nad Ruskem použít jehlu s jedem. Sověti jej vyměnili na Mostě špionů.
