Tajemná nemoc, která téměř vyhladila Aztéky: Nešlo o spalničky ani neštovice, jak jsme se po staletí domnívali

Aztéky téměř vyhladila enterická horečka
Aztéky téměř vyhladila enterická horečka
zajímavost

Dávná aztécká civilizace téměř podlehla podivné nemoci, která se projevovala horečkami, bolestmi hlavy a krvácením z úst, nosu a očí. Na původ nemoci se přišlo až o několik století později. Dlouho se věřilo, že bájní Aztékové byli téměř vyhlazeni některou z evropských nemocí – jako mnohé z dalších civilizací Jižní Ameriky. Opak je ale pravdou.

reklama

Aztékové byli bájnou a prosperující civilizací, která žila na území dnešního Mexika zhruba kolem roku 1300 až 1521 n.l.

Mezi Aztéky bylo možné nalézt hned několik různých etnických skupin. Většina z nich hovořila jazykem Nahuatl. Dělili se na vyšší, střední a nižší vrstvu a vyznávali polyteismus. Mezi jejich bohy patřil Quetzalcoatl, Tlaloc nebo Tezcatlipoca. Ani jeden z bohů jim však ve chvíli největší nouze nepomohl.

Měli kalendářní systém, který měl – stejně jako ten náš – 365 dnů v roce, a rovněž poměrně vyspělý edukativní systém pro vzdělávání chlapců i děvčat. Chlapce ale učili zcela jiným dovednostem než dívky. Dokonce si dávali velmi záležet na osobní hygieně. Tyto zvyky převzali od národů, které jim předcházely.

Nemoc cocoliztli

I přes vyspělé hygienické návyky postihla tento starověký národ pandemie. V roce 1545 začali Aztékové trpět záhadnou nemocí, která se projevovala vysokými horečkami, krvácením z nosu, úst a očí a velmi silnými bolestmi hlavy.

Nakažení obvykle zemřeli tři až čtyři dny poté, co se u nich objevily symptomy nemoci. Onemocnění, které Aztéky postihlo, pojmenovali místní cocoliztli. Toto slovo znamená v aztéckém jazyce Nahuatl mor.

Nemoc vyhubila zhruba 15 milionů Aztéků, tedy přibližně 80 % celkové populace. Téměř 500 let ale nebylo známo, o jakou nemoc se tenkrát jednalo. Dlouho se debatovalo o tom, že mohlo jít o příušnice, spalničky nebo neštovice. Tyto teorie však byly později vyvráceny.

Podle vědců se jednalo o enterickou horečku podobnou tyfu. Specialisté v oboru totiž našli důkazy o pandemii na zubech obětí této záhadné nemocí.

Jedna z nejničivějších epidemií

Cocoliztli postihla Aztéky po příchodu Evropanů v roce 1545 až 1550 a byla jednou z nejničivějších epidemií, které Mexiko kdy postihly. Zároveň je považována za jednu z vůbec nejhorších epidemií v historii lidstva.

Konkrétně je druhou nejničivější epidemií, jakou kdy lidsvo zažilo, a to hned po černé smrti, jak se přezdívalo dýmějovému moru. Tato nemoc ve 14. století vymýtila zhruba 25 milionu lidí v oblasti západní Evropy.

Zdroj: Weird history, The Guardian

KAM DÁL: Hygiena ve Versailles byla mnohem horší, než si myslíte. Celý palác byl veřejnou toaletou.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/tajemna-nemoc-ktera-temer-vyhladila-azteky-neslo-o-spalnicky-ani-nestovice-jak-jsme-se-po-staleti-domnivali-72477
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.