Tato Hitlerova tajná zbraň mohla zvrátit válku
Byl velmi rychlý a výkonný. Adolf Hitler k letounu Dornier Do 335 vzhlížel jako k „zázraku“, který může znamenat zvrat ve vývoji druhé světové války. Jenže světlo světa spatřilo jen 37 kusů tohoto stroje a hroutící se třetí říši už téměř nepomohl. V čem byl však Dornier Do 335 tak jedinečný, proč převyšoval spojenecké stroje?
Německo během druhé světové války nasadilo mnoho zajímavých strojů. Jedním z nich je i německý těžký stíhací letoun Dornier Do 335. Byl unikátní v několika směrech, především pohonné ústrojí se skládalo ze dvou pístových motorů, přičemž jeden byl tažný a jeden tlačný.
Motory byly umístěny v trupu v rámci tzv. koncepce push-pull. Motory, každý o výkonu 1 750 koní, propůjčovaly stroji velkou rychlost, Dornier Do 335 tak mohl vyvinout rychlost 763 km/h, nicméně sami Němci v době, kdy se zalétával, potvrdili, že letěl rychlostí až 846 km/h.
Rychlý, dobře ovladatelný letoun
Na každý pád byl Dornier Do 335 nejrychlejším pístovým letounem Luftwaffe ve druhé světové válce, který dokázal uplatnit tuto vlastnost i ve velkých výškách. Dále jsme mohli v letounu najít vystřelovací sedadlo a piloti si letoun později vychvalovali kvůli jeho dobré ovladatelnosti a komfortu.
Na letounu měl zájem sám Hitler
Vždy je ovšem něco za něco a Dornier byl na stíhací letoun obrovský a příliš těžký, měl problémy s podvozkem. Mimochodem jeho váha byla trojnásobná oproti legendárnímu britskému stíhači Spitfire, piloty také trápila jeho nespolehlivost.
Na novém letounu, který vznikal ke konci války, měl zájem sám Hitler. Ten nařídil, aby vznikl nový stíhač, který by byl velmi rychlý a předčil západní stíhače v boji. Právě velkou hmotnost tvořila výzbroj Dornieru. Tu primárně obstarával výkonný kanon Rheinmetall-Borsig MK 103 ráže 30 mm. Další výzbroj tvořila dvojice kanonů MG 151 ráže 20 mm a stíhač mohl nést letecké pumy SC 500 nebo SD 500 či dvojici SC 250.
V malém počtu velkou parádu na nebi neudělal
S takovou výzbrojí by se spíše dalo očekávat, že Dornier bude „lovit“ nepřátelské bombardéry, protože kanony Dornieru nebyly příliš vhodné na útok proti menším a lehčím stíhacím letounům, jako třeba sovětskému Jakovlev Jak-3.
První let se konal v říjnu 1943 a Němci svému letounu věřili. Nicméně vzniklo pouze 37 kusů stíhače. A dlužno dodat, že si také ke konci války příliš nezabojoval. První záznam o nasazení nových stíhačů máme z dubna 1945, tedy na samém sklonku války. Dornier se střetl s francouzským pilotem Pierrem Clostermannem, který vedl skupinu letounů Hawker Tempest. Nicméně pilot německého letounu se nakonec nezapojil do přímé konfrontace s nepřítelem a Tempestům, které na Dornier několikrát vystřelily, se jej nepodařilo kvůli rychlosti dostihnout.
Dorniery vzhledem k faktu, že jejich dodávka byla zahájena až v lednu 1945, nestačily významným způsobem do konfliktu zasáhnout. Po válce dva kusy ukořistili Američané, nicméně německý letoun pro ně neměl příliš vysokou cenu vzhledem k tomu, že měl pístové motory, a byl tedy zastaralý. V této době už neoddiskutovatelně startovala éra proudových letounů.
Do dnešní doby se dochoval pouze jediný exemplář Do 335, zájemce si jej může prohlédnout v muzeu Steven F. Udvar-Hazy Center nedaleko Washingtonu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Z armádního zubaře Rambem. Zlikvidoval stovku nepřátel, sám zemřel hrdinskou smrtí.
