Třídní nepřátelé k lopatě a bagru: Komunisté nahnali inteligenci postavit most
Každý pražský most má zajímavý příběh. V tomto případě však šlo hlavně o politické zákulisí. Komunisté totiž do dělnických rolí obsadili nepohodnou inteligenci národa. Odtud taky pramení jeho neoficiální jméno. Most inteligence. Skrývá se za ním hodně.
Původně se mělo jednat o nejdelší železniční dvojkolejný železobetonový most v Evropě. Plány však nenaplnil. Najdeme na něm jen jednu kolej (kvůli pozměněnému obchvatu Prahy), a navíc se odhalilo, že nosná skála nedisponuje takovými vlastnostmi, na které by bylo spolehnutí.
Most, který spojuje břehy Chuchle a Braníka, se však proslavil na základě zcela jiných skutečností. Název Branický most dnes použije jen málokdo. Pro většinu lidí se jedná o most Inteligence. Proč?
Inteligence do práce
Socialistický hrdina byl obyčejný dělník. Srdce revoluce oděné v montérkách. Motor prosperující společnosti je ten nejpřehlíženější kousek společenské skládačky a nová nastupující garnitura se to rozhodla změnit.
Symboly komunismu už jasně definoval Sovětský svaz na svojí vlajce. Srp a kladivo tak do ruky dostali i lidé, jejichž původní profese byla na hony vzdálená té dělnické. Být nepohodlným nepřítelem totality se jednoduše nevyplácí.
Právník tak podával cihlu lékaři a umělec zase filosofovi. Kolektiv na stavbě to musel být vskutku zajímavý a fakt, že totalitní režim uklízel nebezpečné osobnosti do dělnických profesí, byl jen jeden ze způsobů, jak upevnit svoji moc. Na základě této skutečnosti most dostal svoje lidové jméno, které mu zůstalo dodnes.
Nikdy nebyl dostavěn
Most dlouhý přes 900 metrů získal svoje oficiální jméno až v roce 1969. Název Branický most však neobsahuje ani špetku tragédie a romantiky jako název most Inteligence.
Původní plány pro využití mostu byly mnohem výraznější. Dvě koleje měly zajistit odvedení nákladní dopravy mimo centrum Prahy na pravý břeh Vltavy. Most přes svoji monumentální velikost nebyl nikdy zcela plnohodnotně využit. O jeho existenci se uvažovalo už na počátku 20. století, kdy první reálné návrhy předložil Josef Kubler.
Přestože se stavba prvního oblouku datuje už do roku 1952, dopravní provoz byl spuštěn až o 12 let později. Do té doby se most stal prostředkem pro zatěžkávací zkoušky pro různé druhy lokomotiv. Jeden z důvodů, proč byla stavba zahájena poněkud předčasně, souvisel s vytvořením pracovní příležitosti právě pro třídní nepřátele. Projekt mostu tak vznikal už ve chvíli, kdy se stavělo.
Unikátní stavba
Železniční stavba však není zajímavá jenom svým příběhem, ale také konstrukcí. V dobové literatuře bychom našli pro jeho estetickou hodnotu názvy jako „křídla letícího racka“.
Zajímavost bychom našli i v půdorysu celé stavby, který je dvakrát zakřiven, čímž se jemně kroutí do tvaru písmene S. Na mostu je také cesta pro pěší, ale při procházce nelze přehlédnout, že je stavba častým terčem vandalů. Jedná se o třetí nejdelší most Prahy po Radotínském mostu a Negrelliho viaduktu. Denně zde projedou desítky nákladních vlaků, aby se vyhnuly centru Prahy. Most tak nadále plní svůj původní účel.
Zdroje: redakce, ceskatelevize.cz, kudyznudy.cz, druhapraha.cz
KAM DÁL: Hitlerův most do nikam: Záhadná stavba uprostřed nádrže Švihov.
