Událost, na kterou se nezapomíná. Hokejový trpaslík porazil v turnaji století všechny giganty světa
Vítězství českých hokejistů v Naganu roku 1998 doslova přepsalo dějiny. Legendární počínání podceňované party trenéra Ivana Hlinky se stalo mezníkem, který nadzvedl celý národ. 23 let od slavné zlaté medaile v nejsledovanější disciplíně zimních olympijských her vzpomínky nešedivěly, ba naopak…
Určitou renesanci této události mohli diváci prožít před třemi lety, kdy na objednávku Olympic channel vznikl unikátní dokument mladého filmaře Ondřeje Hudečka Nagano Tapes. Vítězství z roku 1998 bylo zasazeno do hlubšího kontextu a po letech se odhalilo hned několik důvodů, proč bylo pro českou společnost toto vítězství tak ikonické…
David a Goliáš
Byl to opravdový turnaj století. Poprvé se pod taktovkou olympijských kruhů mohly na ledě představit ty největší hokejové hvězdy světa. Kanada měla Gretzkyho, USA Modana a Rusko Pavla Bureho. Soupisky největších velmocí přetékaly slavnými jmény a v jejich stínu Ivan Hlinka formoval legendární partu, které vládl brankář Dominik Hašek a útočník Jaromír Jágr.
Hráči jako Pavel Patera, Procházka, Dopita, Moravec, Beránek a v té době mladý Hejduk nikomu nic neříkali. Jen trenér věděl, že dokáže namíchat v kabině tak nebezpečný hokejový koktejl, který bude schopen porazit kohokoliv.
Už první utkání napovědělo, že Češi se pod olympijským nebem v Japonsku nebudou chtít stát komparzisty v příběhu velkých hvězd ostatních týmů. Finsko bylo poraženo 3:0 a první varování k tomu nepodcenit náš tým bylo na světě. Následně se urodila smolná výhra s Ruskem ve skupině, ale na vrcholu trnité cesty přišla odplata, která nadzvedla celý národ.
Plné Staroměstské náměstí
Kromě neuvěřitelného sportovního výkonu českého národního týmu bylo celonárodní nadšení z naganského úspěchu způsobeno také politickým vystřízlivěním. Jen devět let po sametové revoluci občané poznali, že přechod do svobody nezaručuje automatický úspěch pro všechny.
Komunistická totalita byla pryč, ale přišly jiné problémy, jež vytvářely všeobecně špatnou náladu. Právě toto téma nečekaně precizně a svižně otevírá dokument Nagano Tapes. Kromě toho se právě otevřené hranice a pro NHL nově otevřený trh s talentovanými hráči stal jedním z důvodů týmového úspěchu. Reichel, Ručinský, Jágr, Hašek, Šlégr, Straka a emigrant Svoboda se postupem času stávali hvězdami v nejlepší hokejové lize.
Právě Petru Svobodovi je v dokumentárním filmu věnována speciální pozornost. Jeho příběh emigrace, kdy se v 18 letech dostal do zcela nového světa a na draftu NHL ho vybrali Montreal Canadiens jako pátého hráče v pořadí, je opravdu pozoruhodný. Jeho manažer v dokumentu popisuje: “Vzpomínám si, jak jsem mu dal jeho první kreditní kartu a učil ho, jak funguje, že z bankomatu na něj vyjedou peníze.” Ohledně draftu v NHL se vtipně vyjadřuje i Dominik Hašek, který na to přišel s Františkem Musilem během turnaje v Paříži, kdy si otevřeli časopis v trafice a zjistili, že jsou draftováni. “Já jsem v té době ani nevěděl, co o vlastně znamená,” sděluje Dominik Hašek pro Nagano Tapes.
NHL se změnila právě díky hráčům z Evropy. V devadesátých letech se z hokeje stal obchodní artikl, který logicky vygradoval na mezinárodní scéně prvě turnajem v Naganu. Česká republika všem vypálila rybník a malé národní vítězství se možná až trochu absurdně stalo tak kultovní, že slogan “Hašek na hrad!” bral skoro každý Čech velmi vážně. Dokument Nagano tapes je nadále k zhlédnutí zdarma zde.
KAM DÁL: Jeden z nejmocnějších mužů neapolské mafie je po smrti. Ve vězení si zřídil kancelář, odkud objednával vraždy
