Vánoční dárky, které šetří peníze: Inspirujme se minulostí, jejich historie sahá hluboko
Dárky pro muže, dárky pro ženy, dárky pro děti… Ze všech obchodů na nás útočí vánoční reklamy a koledy ve snaze nalákat další zákazníky. Kdy a kde si ale lidé začali dávat vánoční dárky a rozpoutali tím tehdy nevědomě dnešní nákupní šílenství? Bylo to hodně, opravdu hodně dávno. Ale peníze k tomu nepotřebovali - šťastlivci.
Vánoční kouzlo a dárky zkrátka patří k sobě. V této době nehledíme na peníze tak úzkostně jako jindy, šetření jde trochu stranou a hlavní je radost dětí i dospělých kolem nás. Dokonce i za vánoční stromek jsme mnohdy ochotni utratit ještě nedávno nepředstavitelné sumy. Láteříme na zdražování, ale dárky prostě pořídíme. Chceme je pořídit, chceme potěšit své blízké...
Dárky tu byly dřív než Ježíšek
Kde se vlastně vzala tradice obdarovávání? Ne, nepřišla až s křesťanstvím, které se odkazuje k tradici Tří králů a jejich darů, které přinesli novorozenému Spasiteli. Tahle tradice sahá mnohem hlouběji do minulosti, až do neolitu (tedy mladší doby kamenné), kdy se dávní lidé v době, kterou dnes máme spojenou právě s Vánocemi, scházeli k oslavě zimního slunovratu, tedy z pohledu našeho kalendáře 21. nebo 22. prosince. A protože si i tehdy chtěli navzájem udělat radost, věnovali si drobné dárečky, většinou v podobě kousku jídla, jak uvádějí historické prameny a potvrzují to také vykopávky v okolí slavného Stonehenge.
Jmelí, vavřín - a pak zlato
Předřímská doba přinesla tradici darování jmelí jako symbolu štěstí. Dostat takovou snítku přímo od druida musela být tehdy velká pocta a lidé si jí jistě náležitě vážili. S příchodem doby římské říše bylo jmelí doplněno vavřínovými snítkami, ale to už si lidé pomalu začínali vážit bohatství více než “obyčejného kousku přírody”, byť třeba z posvátných stromů. Právě Římané si začali dávat také pozlacené ořechy a dokonce i mince, i když se stále jednalo spíš o výjimky, které mohly být brány jako až přehnaná snaha zalíbit se a vlichotit se do přízně obdarovaného. Záleželo na něm samotném, jestli se nechal takto “koupit”, nebo odolal. Normou byly tehdy drobnější dárky spíš běžné potřeby - hřebínky, zrcátka, psací tabulky a podobně. Navíc ale byly tehdejší Saturnálie, navazující na předchozí tradice oslavy slunovratu, mnohem delší a zábavnější. Od 17. až do 23. prosince jen trochu bohatší vrstvy nepracovaly, pořádaly se večírky a opulentní hostiny.
- Nejznámější dary historie (alespoň v křesťanském světě) patrně přinesli Tři králové novorozenému Ježíškovi. Bylo to zlato, kadidlo a myrha.
- Tyto dary udělaly z novorozence doslova boháče, protože vzácné zlato z nich bylo dokonce tím nejméně hodnotným.
- Kadidlo je vonná pryskyřice, získávaná z kmene kadidlovníku. Používá se ve směsi s myrhou, různými semínky a dalšími přísadami k vykuřování chrámů, ale také k výrobě léků a mastí. Ománci na její produkci již ve druhém století po Kristu zbohatli tak, že se z nich stal jeden z nejbohatších národů tehdejšího světa.
- Myrha mívala několikanásobně vyšší hodnotu než zlato. Jde o ztuhlou mízu stromu myrhovníku, pěstovaného hlavně v Somálsku a Etiopii. Byla a je používána jako přísada do mastí, léků, kosmetiky, ale také jako prostředek na přehlušení zápachu při pohřbech kremací.
Středověk přinesl honosné dary
Zatímco staří Římané i přes veškerou svoji rozmařilost zůstávali podle všeho s dárky v tomto ročním období stále ještě při zemi, s nástupem středověku se roztočila pomyslná spirála, ze které se nemůžeme dodnes vymanit. Třeba takoví Tudorovci si potrpěli na skutečně honosné dary - samozřejmě podle tehdejších měřítek. Podle dochovaných zpráv třeba roku 1534 dostal Jindřich VIII. stříbrný pozlacený kompas nebo dokonce vzácného kočkodana, tedy subsaharskou opici. Chudší a chudí lidé se samozřejmě museli spokojit s mnohem skromnějšími dary. Jistě je ale potěšily třeba rukavice, šály a podobné praktické drobnosti, o nichž píší kroniky.
Vánoční dárky dnes
A tak se dárky a dary postupně rozšiřovaly i do nejchudších rodin, s lepšími a horšími obdobími zvětšovaly a zase mizely, měnily svoji podobu i hodnotu, stávaly se symbolem víry i dobročinnosti - to když i chudí lidé obdarovávali pocestné, žebráky nebo třeba děti z ještě chudších rodin kousky jídla, aby lépe přežily kruté zimní období - abychom se dostali až do dnešní doby, kdy často ani nevíme, co bychom ještě mohli svým blízkým pořídit.
Možná by byla nejupřímnější snítka jmelí pro štěstí po celý příští rok…
Zdroj: English Heritage, wikipedie, České tradice, The Christian Science Monitor
KAM DÁL: Brambora je nejpodceňovanější zelenina: Pomůže i s přejídáním.
