Veselé a laskavé příběhy Gabry a Málinky: Český knižní poklad, který současná generace už moc nezná
Každá čtenářská generace má svoji vyvolenou knihu, která je pro ni charakteristická. Zatímco děti počátkem 21. století hltaly příběhy o Harrym Potterovi, za první republiky se s chutí začetly do knih o povedených dcerkách Gabře a Málince. Že vám jejich jména nic neříkají? Pak jste ještě nestačili objevit knižní klenot, který stojí za to, aby byl přečten.
Když v současnosti zavítáte do knihkupectví, tak v oddělení dětské knihy najdete velký výběr různých žánrů - obrázková leporela pro nejmenší děti, pohádky pro děti školkou povinné i dobrodružnou literaturu pro chlapce nebo čtení pro starší dívky.
Vše od českých i zahraničních autorů. Jinak tomu však bylo za první republiky, kdy literatura pro děti prakticky teprve vznikala. Tehdy světlo světa spatřily knihy o Ferdovi Mravencovi, štěněti Dášeňce nebo Povídání o pejskovi a kočičce. Někomu se líbil Kája Mařík a jiní nedali dopustit na Gabru a Málinku, v jejichž příbězích se snoubil laskavý humor s radostmi a strastmi dvou sester z Valašska.
Dětská kniha, která záhy chytla za srdce
Amálie Kutinová, autorka knih o Gabře a Málince, původně chtěla napsat vyprávění o své mamince po vzoru Boženy Němcové, jež psala o své babičce. Jenže při psaní se jí do řádků dostalo tolik příhod z jejího vlastního života, že z toho nakonec vznikla dětská knížka. Ta světlo světa poprvé uviděla už v roce 1935 a ihned si získala srdce mnoha čtenářů. Není divu, příběhy jsou totiž napsány s upřímnou radostí a citem.
Rázovitý kraj i charakteristická mluva
Děj se odehrává na Valašsku při samé hranici se Slovenskem - ve Štítné nad Vláří. Rázovitý kraj i charakteristická mluva jsou typickými poznávacími znaky dětské knížky. Ale není třeba se bát, že byste si na valašském nářečí polámali jazyk. Kniha je totiž psána převážně spisovnou češtinou a nářečí používají v mluvě pouze hlavní postavy, převážně děti. Text je tedy dobře srozumitelný pro každého.
Zakázaná spisovatelská činnost
Amálie Kutinová, rozená Tauberová, se narodila v Rouchovanech v roce 1898 do rodiny řídícího učitele, která se záhy přestěhovala do Štítné nad Vláří. Zde děti vyrůstaly a chodily do školy. Právě k této době se vážou všechny příběhy, jež povedené dcerky prožívají. Děj si však autorka trochu upravila. Na rozdíl od skutečnosti, kdy o otce přišla už ve svých 11 letech, ve svých knihách ho Amálie Kutinová nechala žít dál. Zredukovala také počet svých sourozenců ze dvanácti na čtyři. Sebe samu popisuje v postavě Málinky, vnímavé a citlivé dívčiny, která bez starší rozpustilé Gabry neudělá ani krok.
Cyklus příběhů o povedených dcerkách vycházel v letech 1935 až 1947. Jak tomu velmi často bylo po roce 1948, komunisté zakázali Amálii Kutinové spisovatelskou činnost a její knihy přestaly vycházet. K opětovnému vydání jejího díla došlo v krátkém období Pražského jara v roce 1969 a pak až po sametové revoluci.
Štítná nad Vláří dnes
V současné době je ve Štítné nad Vláří v místní knihovně zřízena stálá expozice o Gabře a Málince. Vznikla zde zajímavá sbírka věcí ze života Amálie Kutinové, které mimo jiné poskytla také její dcera - spisovatelka Marie Kubátová. Najdete zde vysokoškolský diplom A. Kutinové nebo fotografie celé rodiny Tauberových.
Na památku povedených dcerek nese Základní škola ve Štítné nad Vláří jméno Gabry a Málinky. Nejedná se však o původní školu. V té původní je nyní domov důchodců. Najdete zde i potok Járek, Vláru nebo kostel svatého Josefa.
