Z cvičné střelby k popravám. Kobyliská střelnice je místem posledního nadechnutí českých vlastenců
Po druhé světové válce už svět nebyl takový jako dřív. Hrdinové padli v boji a někteří z nich na popravišti. Kobyliská střelnice byla místem poslední instance. Dnes pietní místo je potřeba neustále připomínat.
Historie slouží k osvěžení paměti. Zrůdnost některých činů nesmí být nikdy zapomenuta, protože s odstupem času mají lidé tendence některé události zlehčovat. O významu místa, které lze najít v Kobylisích, se ví méně, než by mělo.
Kapela hrála…
Vznik střelnice se datuje na rok 1890. Tehdy ještě území mimo Prahu sloužilo původně výcviku pěchoty, ale netrvalo dlouho a vojenský prostor se stal cílem výletů a jiných. Ty stojí v extrémním kontrastu s budoucím osudem místa. Vojenské kapely zde pořádaly koncerty a prostor se rozrostl o konírnu, kolem které se cvičila jízda na koni. Využití vesměs pro pozitivní stránky vojenské služby zásadně ovlivnila druhá světová válka.
Popraviště
Ponuré příběhy našich dějin se v tomto místě začaly psát společně s nacistickou okupací. Bylo zde totiž zřízeno popraviště a z konírny vězení, kde se čekalo na smrt. Po útoku na Reinharda Heydricha v roce 1942 se četnost poprav zvýšila denně na desítky mužů a žen. Druhé stanné právo probíhalo ve smyslu tvrdé odplaty, takže první oběti byli členové domácího odboje, kteří do té doby čekali ve vězení.
Popravy
Nacisté během své odplaty popravovali 32 dní v kuse. Mezi padlými najdeme mnoho významných osobností. Byl zde popraven člen odbojové skupiny Tří králů Josef Mašín, spisovatel Vladislav Vančura, který byl aktivním bojovníkem odboje, a generál Alois Eliáš, jenž se stal jediným popraveným předsedou vlády v okupovaných zemích nacisty.
Důslednost zvrácené nacistické morálky se projevila v popravě nepřítomných obyvatel Lidic. Obyvatele, kteří se z různých důvodů nenacházeli ve svých domovech, nacisté vypátrali a popravili, přestože bylo po Čurdově zradě jasné, že Lidice s útokem na Heydricha neměly nic společného.
Poslední vlna represí se dotkla představitelů pravoslavné církve, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů v chrámu svatých Cyrila a Metodějě v Resslově ulici. Jmenovitě to byli biskup Gorazd, Alois Čikl, Jan Sonnevend a Vladimír Petřek.
Poslední výstřely
Úplně poslední poprava se na Kobyliské střelnici udála během Pražského povstání v roce 1945, kdy tři povstalci padli do zajetí jednotkám SS. Popravy zde probíhaly v podvečerních hodinách a specifickým doprovodem byly zapnuté automobilové motory, aby střelba nebyla slyšet.
Zastav se na chvíli, krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili. Je napsaná na jedné ze zdí pietního místa naší historie. Přestože popraviště není vskutku pozitivní místo pro návštěvu, je dobré si někdy vzpomenout na hrdiny, kteří padli, aby bránili vyšší princip, než je jejich vlastní život.
