Za vznik Bizonie přišla odplata. Západní Berlín zachránily i rozinkové bombardéry
Berlín, stejně jako celé Německo, byl po válce rozdělen do okupačních zón vítězných mocností. V roce 1948 spojily ty západní své zóny do jedné Bizonie. V červnu američtí a britští představitelé v Bizonii a Západním Berlíně zavedli novou měnu, německou marku, aniž by o tom informovali své sovětské protějšky. Sověti se rozhodli, že Berlín vyhladoví.
Snahou západních velmocí bylo zarazit kvetoucí černý obchod a zároveň také přivést pomoc v rámci Marshallova plánu, americké strategie na obnovu Evropy. Sověti to považovali za porušení poválečných dohod a okamžitě vydali ve „své“ okupační zóně vlastní měnu, východoněmeckou marku. Téhož dne, 24. června 1948, zablokovali všechny silnice, železnice a průplavy do zón Berlína okupovaných Spojenci a oznámili, že čtyřstranná správa města skončila.
Bez možnosti zásobování se ocitly miliony lidí
Svou blokádou Sověti odřízli asi 2,5 milionu civilistů ve třech západních sektorech Berlína od přístupu k elektřině, potravinám, uhlí a dalším klíčovým dodávkám. Přestože Rudá armáda početně výrazně převyšovala spojenecké vojenské síly v Berlíně a jeho okolí, Spojené státy a Británie si udržely kontrolu nad třemi leteckými koridory ze Západního Německa do Západního Berlína. Ty byly široké 20 mil a vznikly podle písemných dohod se Sovětským svazem z roku 1945.
Záchrana přišla ze vzduchu
Počínaje 26. červnem 1948, dva dny po vyhlášení blokády, provedla americká a britská letadla největší leteckou záchrannou operaci v historii, při níž během 11 měsíců přepravila do Západního Berlína asi 2,3 milionu tun zásob při více než 270 000 letech. Píše o tom server history.com. Letecká přeprava byla zpočátku skličujícím úkolem. Více než 2 miliony Berlíňanů se spoléhaly na pomoc, která zahrnovala tolik potřebné potraviny, palivo a léky. Postupem času se však stávala tato přeprava efektivnější a počet výsadků se zvyšoval. V jednu chvíli letectva a námořnictva přistávala na letišti Tempelhof každých 45 sekund. Na velikonoční neděli 17. dubna 1949 se nepřetržitému průvodu letadel podařilo doručit 13 000 tun nákladu, což je ekvivalent 600 železničních vagónů uhlí – to vše za jediný den!
Rozinkové bombardéry
Tato letecká pomoc měla i své hluboce lidské příběhy. Jeden z pilotů dostal nápad, že vyhodí z okna letounu před přistáním na padáčku pár balíčků se sladkostmi pro děti. Ostatní piloti jej záhy následovali. Obyvatelé Berlína, kteří si ještě živě pamatovali spojenecké nálety, jejich letadla překřtili na „rozinkové bombardéry“. Zprávy o cukrátkách pršících z nebe se brzy rozkřikly. Dárci z celého světa přispívali na tyto „rozinkové nálety“ svými dary, které byly shazovány piloty nad trpícím Berlínem. Malé dárky, které znamenaly pro obyvatele „zavřeného“ města obrovskou psychickou vzpruhu a pomoc.
Sověti to před 75 lety vzdali
Server defense.gov má za to, že pro Sověty se celá blokáda nevyvíjela vůbec dobře. Pochopili, že přeprava probíhá již 10 měsíců a spojenci ji dokáží pravděpodobně udržet donekonečna. Rusové si navíc díky své blokádě vydobyli pověst tyranů, což ostatně předvádějí i dnes. Spojenecká protiblokáda navíc způsobovala vážný nedostatek zásob i v ruských sektorech, což vedlo k obavám z povstání. Dne 11. května 1949 Moskva zrušila blokádu Západního Berlína.
Studená válka začíná
Berlínská krize upevnila rozdělení Evropy. Krátce před koncem blokády západní spojenci vytvořili Severoatlantickou alianci (NATO). Dva týdny po skončení blokády byl založen stát Západní Německo, brzy následován vznikem Východního Německa. Incident upevnil demarkační čáru mezi Východem a Západem v Evropě. Studená válka mohla začít. Bylo to jedno z mála míst na světě, kde americké a sovětské ozbrojené síly tehdy stály tváří v tvář. A Berlín, kdysi ztotožňovaný s pruským militarismem a nacismem, se proměnil v symbol demokracie a svobody v boji proti komunismu.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Američané se těšili do Československa. Churchill a Patton nás nechtěli obětovat
