Železná panna: Hrozné utrpení, na které se nevydržel nikdo dívat. Kromě syna Saddáma Husajna
Snaha dostat z člověka „pravdu“ za každou cenu vedla lidstvo k vymýšlení nejrůznějších technik, jak způsobovat bolest. Jedním z nejznámějších zařízení je železná panna. Ale na rozdíl od všeobecného přesvědčení se ve středověku nikdy nepoužívala. Jak to s ní tedy bylo, kde se vzala a jak vlastně fungovala?
Železná panna je ve své podstatě docela jednoduchá. Je to krabice ve tvaru člověka, ve které jsou neuvěřitelně ostré hroty. Při uzavření by pravděpodobně propíchly oběť z obou stran. Hroty však nebyly dostatečně dlouhé, aby člověka přímo zabily. Navíc byly umístěny tak, aby nebožák zemřel pomalou a bolestivou smrtí vykrvácením. Hrůza to je, ale zapomeňte na středověk, o ten tady nejde.
Možná jen bujná fantazie
První písemná zmínka o železné panně se objevila až koncem 18. století. Tedy dlouho poté, co skončil středověk (mimochodem, mnoho údajně středověkých mučicích zařízení z této doby vůbec nepocházelo). Spisovatel Johann Philipp Siebenkees ji popsal v průvodci po městě Norimberk.
Psal o popravě z roku 1515, při níž byl zločinec údajně umístěn do zařízení připomínajícího sarkofág lemovaný zevnitř ostrými hroty. „Pronikly do jeho paží a nohou na několika místech, do břicha a hrudníku, do močového měchýře a do kořene jeho údu, zasáhly i jeho oči, rameno a hýždě. Ale ne tolik, aby ho to zabilo. Tak zůstal dva dny, brečel a naříkal. Teprve poté zemřel,“ psal Siebenkees. Ale mnoho odborníků se domnívá, že spisovatel si příběh vymyslel a že železná panna v inkriminované době vůbec neexistovala.
Ať to bylo jakkoli, nedlouho po zveřejnění příběhu se železné panny začaly objevovat v muzeích po celé Evropě i Spojených státech. Podle všeho ale byly poskládané dohromady z mnoha různých středověkých artefaktů a vystavené lidem, kteří byli ochotni zaplatit vstup. Jedna se dokonce objevila na světové výstavě v roce 1893 v Chicagu.
Sportovci trpěli, protože se nesnažili?
Snad nejslavnějším z těchto zařízení byla norimberská železná panna, která byla zkonstruována až na počátku 19. století a později byla zničena při bombardování spojeneckými silami v roce 1944. Byla považována za falešnou, přesto o ní někteří lidé tvrdili, že pocházela ze 12. století.
Železná panna byla podle webu Time nalezena v sídle iráckého olympijského výboru v Bagdádu v roce 2003. Zde svého času Udaj Husajn, syn Saddáma Husajna, vedl jak olympijský výbor, tak fotbalovou federaci země. Je možné, že mohl použít železnou pannu k mučení sportovců, kteří nepodali dobrý výkon. Říkalo se, že zatímco všichni odvraceli zrak, on se v mukách přímo vyžíval.
Proč lidé o středověku lhali?
Ať už to bylo s železnou pannou jakkoli, její datování do středověku je podle všeho chybné. Ostatně jako celá řada dalších mýtů. Traduje se například, že cep byl ve středověku běžně používán jako zbraň. Dnes už je prokázáno, že to tak nebylo.
Stejné je to se zařízeními na mučení. Odborníci se vesměs shodují, že většinu nepravd o mučení ve středověku šířili lidé žijící v 18. a 19. století. Prostě trochu přeháněli, pokud šlo o popisy středověku. V následujících letech se tato nadsázka prohloubila a nyní jsou mnohé z těchto nesmyslů z 18. století považovány za skutečnost.
Zdroje: allthatsinteresting.com, content.time.com, history.com
KAM DÁL: Darovali jste dětem dům a teď se k vám chovají nevděčně? Svou velkorysost můžete vzít zpátky.
