Zkáza nepotopitelné Estonie: Pro chybu v konstrukci se utopilo 852 lidí

Trajekt Estonia se potopil před 30 lety, vzal ke dnu 852 lidí
zajímavost

Jedna z největších katastrof v dějinách trajektové dopravy stála život 852 lidí, což byla zhruba polovina počtu těch, kteří zahynuli na slavném parníku Titanic. Estonia, stejně jako Titanic, byla považována za bezpečné plavidlo, které nemůže nic ohrozit, ale to byl fatální omyl. 

reklama

Před 30 lety vyplul trajekt Estonia na noční plavbu přes Baltské moře z přístavu Tallinn v Estonsku. Cílovou zastávkou měl být švédský Stockholm. Nikdo tehdy netušil, že se jedná o poslední plavbu. Dne 27. září 1994 vyrazilo plavidlo s 989 cestujícími na osudnou cestu. Tehdy však panovalo značně nevlídné počasí, jak uvádí web Britannica, nicméně podmínky nebyly tak hrozné, aby nemohla Estonia vyplout. 

Jen zdánlivě nerušená plavba

Cesta do Stockholmu probíhala nerušeně jen zdánlivě. Asi kolem jedné hodiny v noci na 28. září bylo slyšet ostré zaskřípění kovu. Zběžná prohlídka přídě, kde dveře (nazývané hledí) umožňovaly přístup do vnitřku lodi, však neodhalila zásadní závadu či problém, které by mohly plavbu vážnějším způsobem narušit. 

Jak se však záhy ukázalo, bylo to jen klamné zdání, protože se pravděpodobně vrata, respektive hledí utrhlo. O 15 minut později se totiž hlasitě rozezněly alarmy, které dávaly tušit, že se rychle blíží katastrofa obřích rozměrů.

Někteří ještě spali

Do podpalubí se řinula velkou rychlostí voda a plavidlo se zlověstně začalo naklánět na pravobok. Radista vysílal nouzový signál a pak už události probíhaly překotně. Někteří lidé nestačili ani zaznamenat, že se vlastně něco děje, a spali dál.

Pár minut před druhou hodinou ranní se trajekt potopil. Katastrofa si vyžádala celkem 852 mrtvých, tedy přes polovinu počtu těch, kteří zemřeli na Titanicu, jenž se potopil před první světovou válkou. Ti, kteří na Estonii přežili, tak mohli mluvit o štěstí. Jak píše portál history.com, mnoho lidí bylo uvězněno či zaklíněno uvnitř lodi, takže se k nim záchranáři nemohli vůbec dostat. Stejně jako na Titanicu i v případě Estonie mnoho lidí umrzlo ve studeném Baltu. Přežilo jen 138 lidí. Vrak se nachází v hloubce asi 80 metrů na jihozápadě Finska

Proč se Estonia potopila

Jak už to bývá, vyrojily se různé teorie o potopení Estonie. Následovalo oficiální vyšetřování katastrofy, vznikl společný švédsko-finsko-estonský vládní výbor. Ten došel k závěru, že za tragédii může souběh několika faktorů, loď šla ke dnu kvůli konstrukční chybě, utrženým vratům a dlouhodobě nedostatečné údržbě. Nicméně vyšetřovatelé se neshodli na tom, proč se Estonia potopila tak rychle. 

Vyšetřovatelé výboru zjistili, že na zkáze plavidla má částečný podíl i lidský faktor – nedostatečná činnost posádky a zpoždění při poplachu. Vyšetřování, které probíhalo i minulý rok, pak odhalilo, že Estonia měla další konstrukční chyby v příďové části. Dále vyšlo najevo, že nebyla provedena kontrola příďové části, a tak nemělo plavidlo vůbec vyrazit na moře. Naopak vyšetřovatelé vyvrátili verzi, že se trajekt srazil s jiným plavidlem, protože o tom se rovněž v souvislosti s tragédií spekulovalo. Na každý pád se jednalo o jednu z nejhorších katastrof v dějinách trajektové dopravy a Estonsko si dodnes připomíná několik stovek obětí této tragédie. 

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Přežil Titanic, Dunkerk i útok žraloka. Lightollera zabila až naprostá banalita.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/zkaza-nepotopitelne-estonie-pro-chybu-v-konstrukci-se-utopilo-852-lidi-79250
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.