Zvrhlý papež Sergius III. přihlížel hodně nechutné podívané. Do čela církve se provraždil
Krev a utrpení ostatních na vlastní cestě k moci. Takový byl vzestup papeže Sergia III. do čela katolíků. Tahle osobnost, muž, který měl dohlížet na Boží řád a jednání podle jeho zákonů, se ještě před svým nástupem do funkce zpronevěřil snad všem přikázáním Desatera a ani jako papež se nechoval lépe. Dokonce nechal vykopat mrtvolu, jen aby ji mohl odsoudit k smrti.
Mravnost, kázeň a úcta k Bohu. Tak si většina z nás představuje papeže, a to i přes mnohé excesy církve, o nichž v současnosti tak vášnivě diskutujeme. Omlouvat je jistě není namístě, pokud se ale ohlédneme do historie, rychle zjistíme, jak ctnostná organizace to dnes v porovnání s dřívějšími dobami vlastně je. Například v období, kdy seděl na papežském stolci Sergius III., bychom určitě žít nechtěli.
Zlikvidoval dva předchůdce
Sergius III. stál v čele katolíků sedm let od roku 904 a už jeho cesta na vrchol církevní kariéry byla poznamenána smrtí. A to ne ledajakou, za jeho postup vzhůru zaplatili životem hned dva jeho předchůdci. Ještě než se k tomu ale dostal, čekala ho zajímavá cesta plná odporu, bojů a nepřátelství.
Už jako duchovní se aktivně stavěl proti tehdejšímu papeži Formosovi, ačkoliv to byl právě on, kdo Sergia vysvětil na biskupa z Caere. Pravdou je, že to od Formosa pravděpodobně nebylo z jiného důvodu, než aby se mu podařilo dostat odbojného Sergia z Říma a tak i ze své blízkosti. Podařilo se, ale jen na chvíli.
Strašlivý páchnoucí soud
Formosus zemřel a papežem byl zvolen Theodor II., s jehož názory budoucí Sergius III. přece jen souhlasil o něco víc. Dokonce se zúčastnil neuvěřitelné akce, tak zvané synody mrtvých, kterou Theodor II. nechal zinscenovat. O co šlo? O nic menšího než o soud s jeho mrtvým předchůdcem, tedy o tak zvanou synodu mrtvých. A když soud, tak i s obviněným. Proto byla Formosova mrtvola vyzvednuta z hrobu a usazena do křesla v soudní síni. Může být něco bizarnějšího?
Do čela církve šel přes mrtvoly
Uběhlo ještě několik let, než se na vytoužený Petrův stolec posadil konečně také Sergius III. Stálo to ještě mnoho úsilí, vyjednávání a hlavně síly a násilí. Své by o tom mohli vyprávět jeho předchůdci Lev V. a Kryštof, kteří byli nejprve uvězněni, a následně podle všeho sám budoucí papež vydal pokyn k jejich likvidaci. Znovu se můžeme ptát, zda je tohle ideální cesta k Bohu, ale tehdejší společnost to patrně vnímala poněkud odlišně, navíc jak uvádí například web New Advent, většina dalších informací o jeho působení pochází od Sergiových odpůrců, a proto mohou být některé jeho skutky přibarveny. O vraždách ale nikdo nepochybuje a to samo o sobě samozřejmě stačí.
Prostitutky vládly světu, o celibátu neměli tušení
Dnes bychom se také asi více než tehdejší lidé podivovali nad tím, jak velkou moc měly v rozhodování nejen o osudu lidí, ale dokonce i církve prostitutky. Šlo o tak velký vliv, že ho odborníci dokonce nazývají pornokracií. Zkrátka pudy a erotika řídily i samotného papeže. Z dnešního pohledu je to nemyslitelné (nebo alespoň nesprávné), ale uvědomme si, že celibát byl v katolické církvi zaveden až ve 12. století.
Ve stopách otce
V době Sergia III. tak vlastně papeži v poněkud odvázaném životním stylu nic nebránilo. Dokonce ani jeho syna tak nemůžeme považovat za cosi pohoršujícího, kromě toho, že šlo o dítě nemanželské. Nicméně tatínek se o svého synka náležitě postaral. Chlapec se vydal v jeho stopách a nakonec dokonce dosáhl i stejného postavení. Naštěstí už bez takových hrůz, jakými Řím i lidi ve svém okolí děsil jeden z nejhorších papežů historie, Sergius III.
Zdroje: autorský článek
KAM DÁL: Z Vatikánu udělal nevěstinec: Před zvrhlým papežem Janem XII. se neschovala ani vlastní matka.
