Antoine de Saint - Exupéry: spisovatel, o jehož konci nevíme téměř nic. Co se postavilo mezi něj a život?

Budoucí slavný spisovatel se narodil do rodiny inspektora pojišťovny v dobře zapamatovatelném roce 1900, za což jsou patrně vděčné generace dětí, které se o něm ve škole učí. Byl mladším bratrem dvou starších sester, ale ne posledním dítětem v rodině. Po něm přišel na svět ještě mladší bratr.

Zámožné dětství 

Rodina tak jistě měla starostí dost a dost, zvláště proto, že otec velmi brzy zemřel a matka zůstala s dětmi sama. Nešlo ale o typický příklad, kdy by se osamělá matka s dětmi protloukala chudobou. Jejich šlechtický původ zajistil dostatek i v takové chvíli. Děti proto mohly prožívat svoje první roky na zámku, a to buď u babičky a dědy z matčiny strany nebo u další zámožné příbuzné. I přesto si ale malý Antoine vybudoval nejsilnější pouto právě ke své matce, kterou miloval po celý svůj život.

Oldřich Nový se ke konci života zavřel v bytě a nikam nevycházel. Nesměl ho nikdo spatřit

Literát od dětství

Literární sklony Antoine projevoval už v dětství, kdy se pokoušel o první básně. I o jeho další kariéře se rozhodovalo v poměrně raném věku. Byl přímo fascinován letadly. Na studia mladý nadějný muž Antoine de Saint-Exupéry odešel do Švýcarska. Školu dokončil v roce 1917 a jeho další kroky již vedly do Paříže, kde se začal připravovat na studia námořní akademie. Nepodařilo se mu ale složit přijímací zkoušky, a proto šel studovat tam, kde o něj zájem měli - na architekturu. Nebylo to ale to pravé, a tak studia nedokončil…

Letectví vítězí

Brzy se ale dostal do literární společnosti, kde se cítil jako ryba ve vodě. Dlouhé diskuse ho přímo nabíjely energií a chutí do vlastní tvorby. Tady také potkal svoji lásku Louisou Vilmorinovou. Pak ale přišla vojna. Když nevyšla námořní akademie, rozhodl se mladý šlechtic pro dráhu pilota. Plout po vodě nebo ve vzduchu mu připadalo podobné. Podařilo se mu získat průkaz pilota, a to jak pro vojenská, tak i pro civilní letadla. Jeho láska k létání byla velmi silná, dokonce překonala i nevůli jeho snoubenky, která se s ním právě kvůli létání rozešla. Antoine zvolil letectví.

Ostatně právě leteckému tématu věnoval i svoji prvotinu, povídku Letec, který úspěšně vyšla v roce 1926, v roce, kdy byl přijat k letecké společnosti a začal létat s poštou. Firma využívala jeho schopnosti i diplomatické vystupování, a tak jej vysílala tu do Afriky urovnat situaci, jindy zase do Buenos Aires. Tam se zúčastnil pátrání po pilotu, který se ztratil nad Andami - a bylo téma na příběh. O této události vypráví kniha Noční let.

Husité nechtěli králem dosazenou radu, tak konšely vyhodili z oken. První pražská defenestrace měla zajímavé pozadí

Další láska na obzoru

I když o jednu lásku Antoine přišel, našel další. Byla jí Consuela Suncin de Sandoval, s níž se také po přibližně roční známosti oženil. Bylo to téhož roku, kdy jeho schopnosti byly oceněny jmenováním Rytířem Čestné legie.

Francouzské literární kruhy de Saint - Exupériho milovaly, přesto peněz nebylo nazbyt. Nepohrdl proto ani prací pro noviny a informoval i o válečných událostech. Pak přišel pokus o letecký rekord, konkrétně o dálkový let mezi New Yorkem a Ohňovou zemí. Nepodařilo se, letoun havaroval a Antoine byl těžce zraněn. Pauzy při rekonvalescenci využil - jak jinak - ke psaní. A tak se můžeme začíst do knihy Země lidí...

Válka u letectva

Ani další roky neměly být jednoduché. Přišla druhá světová válka a de Exupéry narukoval - samozřejmě k letectvu. Ze zdravotních důvodů ale nesměl létat, což se mu nakonec podařilo zvrátit a stal se z něj neohrožený pilot, o jehož hrdinství se vyprávěly zkazky. Jednoduché to ale u armády neměl. Mnozí těžce nesly jeho slávu a skutečnost, že je známým a již v té době velmi ceněným spisovatelem. O jeho pilotních schopnostech ale nemohl pochybovat nikdo. Byl tak zkušeným letcem, že mu ani věk, který byl nad stanovenou hranicí 43 let, nezabránil létat na novém typu letadla, a to až do nehody, která tuto jeho možnost ukončila.

Láska k létání se stala osudnou

I přes neshody s francouzským velením si ale vyjednal povolení dalších letů od amerického generála - a to se ukázalo jako osudné. Let z Korsiky nad Francii, k němuž vzlétl právě 31. července roku 1944 byl jeho posledním. Nikdy se z něj nevrátil a nikdo ani nemá žádné informace o tom, jak světoznámý spisovatel a vynikající pilot zemřel. Trosky letadla, v němž podnikl svůj poslední let, byly objeveny až v roce 2000. Co se tehdy stalo? Dostal se do souboje s letounem, o němž nikdo nevěděl, mohla za nehodu technická závada nebo pilotova chyba? Bylo na vině jeho zdraví nebo došlo palivo? To všechno jsou otázky, na které se odpověď už nikdy nedozvíme. Navždy nám ale zbyl Malý princ a vědomí, že “Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.”

KAM DÁL: Připravte si snadné a rychlé koktejly pro děti i dospělé. Jsou tou pravou volbou pro letní zahradní párty