Bylo mi 22, když se objevila rakovina. Člověk nepozná, jestli je, nebo není nemocný
Lucie Vlčková prodělala v mládí rakovinu. Poté se sestrou založila hračkářství Agátin svět, jehož prostřednictvím nyní dodává hračky do nemocnic dětem postiženým stejnou chorobou. Co je na rakovině nejhorší? A jak Agátin svět funguje?
Se sestrou jste letos v říjnu spustily projekt, jehož účelem je dostat co nejvíce hraček do osmi dětských hematoonkologických center v České republice. Kdo tento projekt vymyslel?
Oslovila nás Kateřina Wich z charitativního projektu Radost dětem, zda se chceme zapojit. Vzhledem k tomu, že jsem v mládí hematoonkologickým onemocněním prošla, neváhaly jsme ani vteřinu. Přišlo nám škoda jen vybrat a darovat hračky a tím skončit, a tak jsme zburcovaly všechny kolem sebe, aby přispěli také.
Partneři a dodavatelé služeb Agátina světa mohou podpořit projekt například dodáním některých hraček zdarma a zákazníci v e-shopu nebo v kamenných obchodech přihodit do košíku voucher ve vybrané hodnotě nebo přispět do kasiček, které najdou v obchodech. Za takto získané peníze vybereme další hračky pro nemocné děti.
Projekt potrvá do ledna 2019. Moc bychom si přály, aby žádné děti na onkologických odděleních být nemusely. Uvědomuji si, že pro ně je pobyt v nemocnici těžko pochopitelný. Já jsem byla dospělá a uměla jsem si situaci vysvětlit. Pro ně je to hodně těžké.
Zmínila jste svoji nemoc v mládí, v jaké životní fázi vás potkala a jak vás ovlivnila?
Tehdy jsem hrála závodně softball, s týmem jsme získaly titul vicemistryň ČR. Bylo mi 22 let, když se objevily klasické příznaky onkologického onemocnění: zvětšení uzlin na krku, teploty, které se vracely, pocení. Protože jsem se do té doby s takovou nemocí nesetkala, vůbec mě nenapadlo, že by mohlo jít o rakovinu.
Když se můj stav nezlepšoval, začala jsem ho řešit s lékařem. Následoval odběr uzlin, histologie, diagnóza Hodgkinův lymfom a léčba. Uzdravení zabralo tři čtvrtě roku a mně se podařilo i při nemoci udržet podnikání v chodu. Po skončení léčby jsem mohla pokračovat v práci tak, jak jsem byla zvyklá. Nemusela jsem tedy jako jiní řešit ztrátu zaměstnání nebo složitější návrat do něj po dlouhodobé nemocenské.
Hodgkinova choroba se podle lékařů dobře léčí, ale bohužel často vrací. Vrátila se i vám. Jak to probíhalo?
Že se nemoc vrátila, mi lékaři oznámili při rutinní kontrole. Každá kontrola je docela stresující: dokud se totiž nemoc jasně neprojeví, člověk sám na sobě nepozná, jestli je, nebo není nemocný. Podruhé se Hodgkinův lymfom objevil v těžší podobě a stejně tak byla náročnější léčba. Na jednu stranu jsem už trochu tušila, co mě čeká.
Ale přijmout návrat nemoci bylo psychicky mnohem horší než poprvé. Navíc mě opět zaskočila v době, kdy jsem si začala užívat života. Jako aktivní člověk a sportovec jsem těžce nesla závěrečný měsíční pobyt v izolaci, kam mě umístili po transplantaci kmenových buněk. Ocenila jsem proto přístup zdravotníků, kteří mi umožnili mít na pokoji šlapadlo, stepper a další pomůcky, abych se mohla odreagovat a pokusit se udržet si aspoň minimum kondice. Mohly za mnou chodit návštěvy, a tak mi sestra Kristýna nosila hry, které jsme spolu hrály, nebo puzzle, jejichž skládáním jsem vyplňovala dlouhý čas. Nejraději jsme měly legendární hru Carcassonne nebo různé karetní hry.
V reakci na tuto životní zkušenost jste se rozhodla společně se sestrou založit netradiční hračkářství Agátin svět. Jak k tomu došlo?
Měly jsme tehdy dohromady 4 malé děti a sestra Kristýna plánovala další a potřebovaly jsme změnit způsob práce. Získat více flexibility pro lepší sladění práce a rodinného života. Vlastní podnikání tedy bylo jasnou volbou stejně jako obor, protože jsme měly vlastní zákaznickou zkušenost z oblastí hraček, her a knížek. Agátin svět funguje už 11 let a jsme moc rády, když můžeme pomoci tam, kde je třeba. Nemocné děti potěší všechno, co je vytrhne z každodenní nemocniční šedi. Mají radost z každé návštěvy a dárku, který odvede jejich pozornost k jinému, fantazijnímu světu.
Ne všechny hračky jsou pro nemocné děti vhodné, podle čeho jste je vybíraly vy?
Když jsme vybíraly s Kateřinou Wich, upozornila nás, že mnoho hraček koncentruje několikanásobně vyšší počty bakterií, které pro děti v léčbě znamenají obrovské riziko. Mezi takové se řadí například plyšové hračky, ale i knihy. Při výběru her, stavebnic a tvořivých sad, které nabízíme, jsme každou hru prověřily na všechna možná rizika. Jelikož děti tráví velkou část léčby na lůžku, jsou pro ně vhodné například hry a kreativní sady, se kterými si mohou hrát samy nebo pouze ve dvou, puzzle s většími dílky a všechny omyvatelné hry a stavebnice.
