Circus Ponorka: Když to zkazím, aspoň mi uvěří, že hraju naživo

Kdy jste se aktivně začal věnovat hudbě, a jakou profesí jste se živil před tím?

Moje první ,,profesionalní" kapela byla skupina s názvem NAHLAS, což byla kapela Ivana Hlase, myslím, že to bylo v roce 1991. Krátce nato jsme natočili Šakalí léta, před tím jsem pár let dělal typickou muzikantskou a disidentskou práci, takže jsem samozřejmě dělal topiče. Vystudoval jsem sice zemědělskou školu, ale vždycky jsem pracoval rukama, měl jsem v nich buďto lopatu, nebo kytaru, to je vlastně podobný. (Smích)

Proč právě sólová dráha - kvůli originalitě, nebo z jiného důvodu? Nesnažil jste se nikdy hrát společně s kapelou?

Já jsem vlastně vždycky hrál s nějakou kapelou. To, že hraju sám, je jen část toho, co dělám a to, že moje sólo hraní, kdy vystupuju jakožto Circus Ponorka, je podle lidí originální, nebyl pro mě ten důvod, proč jsem to začal dělat. Ten důvod byl spíš ten, dělat svoje písničky a bavit se u toho a protože jsem hračička, tak mě baví zkoušet v hudbě nový věci. Takže to dělám vlastně kvůli sobě a to, že to baví diváky, mě hrozně moc těší.

Když jste měl možnost spolupracovat s dalšími lidmi na tvorbě soundtracků, nebyl to nezvyk? Jak vám to společně šlo?

Vzhledem k tomu, že točím s různejma muzikantama skoro v jednom kuse, tak to samozřejmě nezvyk nebyl a šlo normálně dobře. Tím spíš, že když kdokoli točí svoji desku nebo soundtrack, tak si vybere svoje hudební hosty sám, tak by to bylo fakt smutný, kdyby to šlo špatně :-). Pokud jde o soundtracky a hudbu k filmům, tam je spíš důležitý a těžký vymyslet hudbu, která funguje pro film, respektovat příběh a sám se moc neprosazovat. Ale když už je hudba vymyšlená, funguje a režisér nebo režisérka se na mě usmívají, tak natáčení samotný je čirá radost.

Jak moc náročná je příprava na koncert a samotné hraní? Nejste někdy nervózní, že něco pokazíte? Nebo už si hraní užíváte?

Když něco pokazím, tak to mi teda opravdu nevadí, aspoň mi lidi uvěří, že je to naživo a nervózní ani nejsem, spíš je člověk takovej napnutej a natěšenej. Jediný chvíle, kdy jsem nervózní, jsou, když si nejsem jistej, jestli má zvukař dobrej aparát a uši.

Máte mimo hudby další koníčky a činnosti, kterým se chcete do budoucna věnovat? Co třeba hraní ve filmu?

Nevím, jestli se hraní ve filmu označit jako koníček, protože to není tak často, každopádně je to zábavný. Jinak mě bavěj běžný věci jako každýho druhýho, třeba jet na kole kolem Berounky (nejsem závodník, předjíždějí mě i děti a důchodci), taky mě baví sedět se ženou na terase nebo u krbu, kecat a pít víno, anebo chodit po New Yorku.

Co máte v plánu do budoucna?

Doufám, že vždycky budu mít v plánu dost koncertů, protože to mě na hudbě baví nejvíc.