Dva infarkty Vladimíra Brabce. Třetí už byl poslední
Není to tak dávno, co sametový hlas charismatického herce zmlknul navždy. Překonal dvě srdeční příhody, ale třetí už nepřežil. V roce 2017 se odehrála derniéra jeho života, ve kterém musel dlouho nést stigma role estébáckého detektiva majora Zemana, která mu sice zajistila věčnou slávu, ale ocitl se tak ve škatulce přisluhovačů režimu, ačkoliv smýšlel demokraticky.
Miloval divadelní prkna a zanechal nesmazatelnou stopu v českém filmu a televizi. Kromě toho jeho parketou byl dabing. Stres a hektické povolání si vyžádaly svoji daň. Docela v mladém věku ho stihla první mrtvička. Bylo mu tehdy pouhých čtyřicet jedna let.
Poprvé měl infarkt na jevišti
Splněným snem snad každého herce nebo herečky je smrt na jevišti. Vladimír Brabec k tomu neměl daleko, když hrál představení Cyrano z Bergeracu. „Stalo se mi to na levé straně jeviště. Tam jsem začal chroptět a špatně se mi dýchalo. Ještě jsem řekl kus monologu a pak už jsem stačil říct jenom ‚já mám infarkt‘,“ vzpomínal herec.
Vše dopadlo dobře, protože včas zavolali doktora. Představení se sice nedohrálo, ale hlavní věc je, že díky včasnému zákroku herec žil ještě několik desetiletí. Angažmá v Národním divadle bohužel musel kvůli zdravotním komplikacím ukončit. V roce 1975 odešel po šestnácti letech na nucenou zdravotní dovolenou.
Byl vášnivý kuřák
Po několika měsících rekonvalescence začal působit jako člen hereckého souboru filmového studia Barrandov a poté se také vrátil na částečný úvazek do divadla. Časem si přidal i dabing. Do prvního infarktu byl vášnivý kuřák, ale bral to jako varování a přestal. Proto pak delší dobu zvládal stres a byl v podstatě fit.
S cigaretami začal znovu frajeřit v revolučním roce 1989, což vysvětloval tím, že to dělali všichni. „To jsem neodolal, fackoval bych se. Ale za tři roky jsem toho nechal, jako když utne. Jak mi to tenkrát poprvé dalo takovou práci, tak podruhé to šlo rychle. Stačilo se rozhodnout a nekouřil jsem,“ vysvětloval herec.
Druhá srdeční příhoda přímo na ulici
V roce 2002 potkal herce druhý infarkt, který se tentokrát odehrál na ulici. Důvodem bylo velké pracovní vypětí, spousta zkoušek a tréma. Musel proto opět načas přerušit divadelní kariéru. Hercovo zdraví bylo podlomené, měl trojitý bypass a problémy se zády a s očima, ale jistým způsobem na herectví nezanevřel a hrál až do smrti.
Vladimír Brabec se tehdy potýkal mezi životem a smrtí, ale náhoda mu zachránila život. Kolem šla dvojice mladých lidí, a jak se ukázalo, byli to studenti lékařské fakulty. Věděli, co mají dělat, poskytli herci první pomoc a zavolali záchranku. „Byla to klika, miliony andělů okolo mě. Lidi si klidně mohli myslet, že tam leží nějaký ožrala,“ vzpomínal herec.
Od té doby to šlo s Vladimírem Brabcem z kopce, čemuž se nelze divit, neboť už nebyl nejmladší. Ještě více se mu zhoršil zrak, bortila se mu páteř, špatně chodil. Nikdo tu není věčně a i pro tohoto umělce si v roce 2017 ve věku osmdesáti tří let přišla zubatá. Na to, že měl první infarkt ve čtyřiceti, se dožil požehnaného věku. Prožil celkem dlouhý, plnohodnotný život naplněný prací, a jak sám tvrdil, „někdy nechápu, co všechno se mi do toho života vešlo“.
Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (majorzeman.eu, M. Graclík: 30 případů majora Zemana)
KAM DÁL: Tulák Charlie Chaplin prošel chudobincem a zažil bídu. Byla to pro něj nejlepší škola.
