Evu Pilarovou osud nešetřil: Vyslýchala ji StB, manžel jí záviděl slávu a trpěla vážnou nemocí
Na muže štěstí neměla, jeden ji zradil a druhý se nezachoval o moc lépe. Evu Pilarovou zkrátka osud nešetřil. Nad vodou ji držel zpěv, bez kterého si nedovedla představit život a který ji provázel až do samého konce. Prošla si také závažnou nemocí, i přesto ale vždy zůstala pozitivní. 9. srpna by oslavila 82. narozeniny.
Eva Pilarová (tehdy ještě Eva Bojanovská) se narodila za protektorátu, jen pár týdnů předtím, než vypukla druhá světová válka. Už jako malá zpívala v brněnském sboru Františka Líska a také ve sboru při katolickém kostelu sv. Tomáše. Při svém působení v kostelním sboru se mimo trénování hlasivek také ozbrojila hlubokou vírou v boha, která ji neopustila až do konce života a pomáhala jí s osobními problémy i s těžkou nemocí.
V období po roce 1945 si poté Evu naprosto získala jazzová hudba. Byla to hudba, která byla za války zakázaná, když se sem tedy po konci války začala hrnout ze všech stran, stala se pro mnoho lidí určitým symbolem svobody a štěstí.
Na školu se přihlásila tajně
Pilarová vystudovala vyšší hospodářskou školu, stále ale snila o zpěvu. V roce 1958 si tedy tehdy 19letá Eva bez svolení svých rodičů podala přihlášku na Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU) na obor operní zpěv. Její maminka s tím ale silně nesouhlasila a vyvolalo to u ní doma nejednu slovní potyčku. Nakonec Eviny rodiče ale přesvědčilo, v jak velké konkurenci jejich dcera uspěla, a se studiem souhlasili.
První manžel ji zradil
Zpěvačce se na JAMU nelíbilo, operní zpěv studovala jen proto, že v té době nebylo nic jiného na výběr, ale věnovat se mu nechtěla. Potkala tam ale svého budoucího partnera Milana Pilara, který tam studoval skladbu a hru na kontrabas. Ten ji později přivedl do divadla Semafor, kde se jí sice nejdříve smáli kvůli jejímu brněnskému přízvuku, ale nakonec tam úspěšně odstartovala svou hvězdnou kariéru.
Hvězdu z ní udělala hned její první písnička, která byla z repertoáru jejího milovaného Elvise Presleyho a otextoval ji pro ni Jiří Suchý. Jednalo se o písničku Co je to láska, která zdomácněla pod názvem Že kočka není pes, že včera není dnes.
Později se za Milana Pilara vdala a narodil se jim syn. Její manžel ale krátce po narození syna emigroval do Spolkové republiky Německo a Evě tím převrátil život vzhůru nohama. Byla čerstvou maminkou několikaměsíčního synka bez pomoci partnera a k tomu všemu ji najednou ještě začala vyslýchat StB a zabavili jí cestovní pas. Nejen, že tu tedy Eva Pilarová zůstala sama s dítětem, ale ještě svůj život trávila ve výslechových místnostech.
Druhý manžel jí záviděl
Později si vzala svého zpěváckého kolegu Jaromíra Mayera, který jí ale začal závidět její slávu. Přesto, že je Eva slavná a on takové slávy nejspíše nikdy nedosáhne, se nedokázal přenést a i její druhé manželství skončilo rozvodem.
Do třetice všeho dobrého
V roce 1984 se zpěvačka vdala potřetí. Jejím manželem se stal tanečník Jan Kolomazník, který se zároveň stal i dokonalým příkladem pořekadla "do třetice všeho dobrého". O čtyři roky později jí diagnostikovali rakovinu a její manžel Jan ji v tomto těžkém životním období plně podporoval. Po jejím boku zůstal až do konce života.
Zdroj: Český rozhlas
KAM DÁL: Andy Warhol: Celý život držel celibát a trpěl latrofobií. Také ho postřelila feministka.
