,,Fotit pěkně nestačí. Musíte umět obchodovat," říká Filip Obr

Jak dlouho už fotíš a kdy jsi s tím poprvé začal?

Fotím asi 5 let. Začal jsem s tím omylem, když přítelkyně hledala obor, ve kterém by se mohla realizovat. Ta fotografie byla taková, že ji zajímala. Abych jí s tím pomohl, učili jsme se společně fotit - dělala přijímačky na školu. Když jsme se potom rozešli, u focení jsem zůstal a vydal se na dráhu fotografa.

A co jsi fotil?

Fotil jsem asi všechny ty věci, co fotí kde kdo. Labutě, kytičky a tak. Dával jsem fotky na fotoserver a tam mě pěkně vybuzerovali, jak to mám špatně: špatná kompozice, špatný světlo, všechno špatně. To mi tehdy úplně sebralo motivaci do focení.

Takže to byly takové začátky, pak už jsem se začal orientovat na produktovou fotku, což je komerční záležitost. A tam jediné, co u fotky rozhoduje, je názor klienta. Tam už nemusím poslouchat názory někoho, kdo je třeba zhrzený fotograf a sám někoho kritizuje. Jedině ten, kdo to platí, má vždycky pravdu.

Nekomerční projekty tedy nefotíš?

Jako nekomerční projekty beru třeba věci pro fotobanku. To je taková volná tvorba, kterou si dělám. Ale použiju to pro fotobanku, jelikož každá věc, kterou dělám, by měla mít výsledek, nějaký smysl. U fotografie to z velké části není jako malířství. Focení je z 80 % to, jak člověk ovládá ten přístroj. Je to řemeslo. Takže nemám žádné ambice na uměleckýho fotografa. Že bych vyfotil mlžnou ulici, paní s deštníkem a bylo by to ,,velký umčo”. Ale když něco fotím, chci, aby to mělo smysl a dalo se to dál používat. Aby z toho měl užitek někdo další.

Jaké typy produktových fotek děláš?

V poslední době se ty produktovky hodně vyrojily, teď spousta lidí fotí pro e-shopy. Tam se fotí, jak se říká, ,,od ponorky po pohorky”, máme tam oblečení na tzv. ztracené figuře, to vypadá dost zajímavě. Takže z produktovky jsem fotil kdeco. Podle toho, jaký e-shop se mi ozve.

Takže jsi na volné noze?

Ano, přesně tak. A vlastně ty produkty jsem fotil tak dlouho (byla taková poptávka), až jsem vytvořil kurz, který se jmenuje Akademie produktové fotografie. Jak jsem zjistil, pro ty e-shopy je jednodušší - protože pořád opakuju to samé dokola - vytvořit jednotný video kurz, a ten jim předat. A oni se následně ozvou už jenom s tím, že potřebují něco dovysvětlit.

A co je obsahem toho kurzu?

V podstatě se tam dozví úplně všechno, co jsem získal za dobu, co jsem e-shopy školil. Protože u e-shopu to většinou probíhá tak, že oni si vás objednají jako fotografa a pořád vám koukají pod ruce a ptají se: ,,A jak to děláte? A jak nastavujete tohle?” Pak je vám blbý říkat: ,,Hele, jsem fotograf, já dělám fotky, nekoukejte mi tady do toho, nebudu vás to učit.” Takže jsem jim postupně všechno vysvětloval, shrnoval všechny ty otázky. A v tom kurzu jsem vlastně prošel vše od výběru světel, fotoaparátu, přes focení; malé, velké produkty, postprodukce, až po uveřejnění na webu, i 360° fotky.

Ty kurzy jsou tedy jenom pro e-shopy?

Určitě to je i pro někoho, kdo se chce živit focením. Pro člověka, kterého focení začne bavit a myslí si, že by se v tom mohl realizovat, je produktová fotka ideální. U produktovky se dají vydělat peníze za to focení. Což si myslím, že u fotogrie krajiny, anebo když se fotí portréty, je to s vyděláváním peněz mnohem těžší. U těch produktů je pořád hodně volný trh. Takže kdo se chce živit focením jako fotograf, pro něj je kurz určitě také vhodný.

Je focení hlavním zdrojem tvojí obživy?

Jednoznačně. Mám v podstatě dvě větve focení. Je to produktová fotka a interiérová fotka. Takže fotím produkty a když se sejde víc produktů na jednom místě, tak už to je pokoj - máme tam židličku, stoleček atd. Takže jsem vlastně od produktové fotky udělal takový můstek k interiérové fotce a fotím hotely.