Helena Růžičková milovala slunce. Legenda českého filmu od šesti let kouřila, trpěla podvýživou
Osobnost, herecká legenda i skvělá ženská, se kterou se člověk nikdy nenudil. Tak mnozí charakterizují Helenu Růžičkovou, která vynikala nejen svým naturelem, ale i fyzickými rozměry. Byla to žena s velkým srdcem, v němž bylo místo pro všechny, ale i žena přímočará a mnohdy pekelně tvrdohlavá, která si zkrátka musela prosadit to své.
Jedna z českých hereckých legend se narodila 13. června 1936 v Praze pod dívčím jménem Málková. „Pocházela z opravdu netradiční rodiny. Tatínek byl voják, legionář, a s Heleninou maminkou, úřednicí Dragicou, se seznámil na území tehdejší Jugoslávie, v Sarajevu. Byla Srbka, proto po ní měla Helena v sobě tu bodrost jižních národů. A milovala slunce, i v zimě se chodila opalovat na zahradu, pokud svítilo,“ sdělila kamarádka Heleny a autorka prakticky všech jejích životopisných knih Marie Formáčková.
Trpěla hned po narození
Ačkoliv se to možná zdá někomu velmi málo pravděpodobné, je tomu skutečně tak. Helena se narodila velmi pohublá, ba dokonce podvyživená. Trpěla prý poruchou přijímání potravy, takže i když ji maminka kojila, tak Helena Růžičková nemohla vůbec přibrat. Naopak hubla a hubla, dokonce to chvíli vypadalo, že ani nepřežije. Naštěstí se pak podařilo jednomu lékaři tento problém zvládnout.
Helena a cigareta. To byla již od dětství nerozlučná dvojka. Říká se, že když její rodiče v šesti nebo sedmi letech zjistili, že kouří, tak jí řekli, že nechtějí, aby dělala něco za jejich zády. Tak dostala cigarety s tím, že když bude mít chuť, tak si zakouří. "Hlavně, aby nic nedělala tajně, za jejich zádama," dodává Formáčková. Od té doby tedy Helena kouřila…
Kamarádka Bohdalová svatbu nestihla
Soukromý život Heleny Růžičkové byl spjat především s jejím manželem Jiřím. S tím se seznámila při studiu na zubní laborantku. Na DAMU se totiž ani na druhý pokus nedostala. S Jiřím Růžičkou se vzali po nepříliš dlouhé známosti 23. července 1955.
„Jeden obřad měli na radnici a druhý v metodistické modlitebně. Za svědka jí měla jít Jiřina Bohdalová, ale nestihla to, protože hrála,“ vzpomíná Formáčková. „V civilním obřadu proto šel Heleně za svědka Jiřinin tehdejší manžel inženýr Staš. Jiřina stihla až církevní sňatek,“ dodává.
Z osvětlovačky herečkou
Na prkna znamenajíci svět se ale Helena přeci jen dostala. V Mladé Boleslavi a poté v Příbrami působil v divadle její manžel Jiří a Helena mu chtěla zůstat nablízku a do těchto měst odcestovala s ním. Záhy se objevila v divadle práce osvětlovačky, kterou následně přijala. I z této pozice ale herectví zkrátka cítila. Coby osvětlovačka všem kolem sebe radila, až se na vysněné pódium opravdu dostala také ona sama.
Heleně Růžičkové dal příležitost například režisér Jan Kačer v Gogolově Revizorovi, kde hrála hejtmanku po boku Pavla Landovského. Na tomto představení Činoherního klubu z konce šedesátých let, jehož záznam se dochoval, se projevilo herecké mistrovství Růžičkové, celého souboru pražského divadla a skvělá režie Jana Kačera. Helena Růžičková měla dar humoru, ale v Revizorovi ukázala, že zvládne nejnáročnější role s obdivuhodnou suverenitou a výrazovou plností. Soubor se s Revizorem dostal i do Londýna.
Trilogie Homolkovi nebo Troškovo Slunce, seno
Helena Růžičková se zaskvěla i v desítkách filmů. Ve filmech z šedesátých let si ji můžeme pamatovat například v Dámě na kolejích nebo z trilogie Ecce homo Homolka, kde si střihla roli legendární Heduš. V sedmdesátých letech se pak zaskvěla např. v Dívce na koštěti nebo ve filmu Tři oříšky pro Popelku. Nezapomenutelná byla Helena Růžičková rovněž v další trilogii Slunce, seno. Tam pod vedením režiséra Zdeňka Trošky excelovala v roli Škopkové.
Helena Růžičková odešla z tohoto světa ve věku 67 let 4. ledna 2004 v plzeňské fakultní nemocnici, kde podlehla rakovině. Její popel byl rozptýlen na pražských Olšanských hřbitovech.
