Herec Jaroslav Moučka zavrhl estébáckého bratra. Krutý tyran organizoval šílené soutěže
Jaroslav Moučka patřil k výborným hercům minulého století. Dokázal se převtělit do lidových postav obyčejných chlapů z vesnice, ale slušela mu i kůže čerta Trepifajksla v divadelní hře a později i ve filmu Dalskabáty, hříšná ves. Škraloup na pověsti Moučkovy rodiny ale udělal jeho bratr Milan, který se stal nemilosrdným vyšetřovatelem StB a měl prsty také v krutostech páchaných na Miladě Horákové.
Herce Jaroslava Moučku si patrně vybaví hlavně diváci, kteří již přece jen mají za sebou nějaké to desetiletí života. Z jeho hereckého repertoáru totiž dodnes pro mnohé zůstává nejzřetelnější role tajemníka Pláteníka v komunistické propagandě na pokračování, tedy v seriálu Okres na severu. I když on sám patřil právě k téhle straně, nebyl ochoten zajít tak daleko jako jeho krutý bratr. Rodina – nerodina, se starším Milanem se zkrátka od jisté chvíle přestal stýkat.
KSČ byla jasná volba
Kdo jiný by se v první polovině minulého století měl přidat ke komunistům než mladíci z chudých poměrů. Přesně takoví byli i bratři Jaroslav a Milan Moučkovi. Narodili se na počátku dvacátých let do rodiny, která nikdy neměla peněz nazbyt. A tak se mohlo zdát, že rovnost a lepší podmínky pro chudé, které hlásali komunisté, mohou být vysvobozením. Potud by asi nikdo nic nenamítal.
S bratrem estébákem se přestal bavit
Brzy po druhé světové válce, jakmile se strana dostala ke skutečné moci, se ale ukázalo, jak si svoji pomoc národu tihle lidé představují. Zatýkání a souzení nepohodlných lidí, vykonstruované procesy, udavačství, obavy nejen o živobytí, ale dokonce o vlastní život. Taková byla realita, pokud se člověk odmítl přizpůsobit, sklopit oči a uši a poslušně vykračovat vytyčeným směrem. K tomu jediné vládnoucí straně nedopomáhal Bůh, ale StB. A právě k téhle organizaci se přidal i starší bratr Jaroslava Moučky. A nevedl si nijak špatně, když na služebním žebříčku v krutých padesátých letech stoupal stále výš. Dostal se dokonce tak daleko, že mu byl svěřen dokonce výslech samotné Milady Horákové. V krutosti, s jakou „vyšetřování“ vedl, se mu tehdy podle svědectví mnohých mohl rovnat jen málokdo, dokonce organizoval soutěž v délce výslechu. Vítězem se prý stal vyšetřovatel, který zatčeného nebožáka vyslýchal celých čtyřicet dní!
Co je moc, to je moc...
Jeho bratr, v té době již profesionální herec Jaroslav Moučka, se sice stále se stranou nerozešel, ale s bratrem ano. Jeho metody a teror, který kolem sebe šířil, rozhodně neschvaloval. Roky ubíhaly a bratři šli každý svojí cestou. Milan až do roku 1956 týral odpůrce režimu a Jaroslav hrál v divadle i ve filmu a později v televizi lidové postavy, které měly tehdy blíže ke komediální poloze než k politickému profilu. To přišlo až později. Dříve se ale do naší země nechala pozvat vojska Varšavské smlouvy, která se rozhodla ochránit nás přes sebou samotnými. To už bylo i na umírněného, přesto však přesvědčeného komunistu Jaroslava Moučku moc a na protest proti takovému zásahu ze strany vystoupil. Navíc si ještě zahrál ve filmu Dlouhé odpoledne, který jeho bývalí soudruzi rychle a dobře uložili do trezoru, aby se náhodou nedostal mezi diváky.
Zpět do strany a na výsluní
Hercův vzdor trval bezmála celé desetiletí, než mu byl nabídnut vstup zpět do strany. Ukázalo se, že Jaroslav Moučka dokázal na leccos zapomenout, a tak nabídku přijal, čímž si otevřel cestu nejen k dalším rolím, ale také k oceněním, jichž by se jinak nedočkal. Od té doby se ale změnil charakter postav, které představoval. Zůstal sice takovým „obyčejným člověkem“, ale přesto povýšil třeba právě na tajemníka okresního výboru KSČ Pláteníka v Okresu na severu, v seriálu Muž na radnici šlo o roli předsedy místního výboru KSČ a v Plechové kavalerii si zahrál ředitele zemědělského podniku. Stal se zkrátka prototypem chápavého a chápajícího funkcionáře, přesně takového, jakého chtěla strana ukazovat lidem.
Dokázal odejít
Na přelomu tisíciletí se herec rozhodl skončit s divadlem i natáčením a věnovat se vlastnímu životu. Skončil při posledním představení divadelní hry Dohazovačka a od té doby se na jevišti neobjevil. Zato podle svých vlastních slov měl konečně čas na skutečný život s manželkou a svými přáteli. Ne každý umí odejít bez bolesti a smutku. Jaroslavu Moučkovi se to podařilo, a to i přes všechny životní peripetie a problémy, kterými si prošel. Zemřel o Vánocích v roce 2009 po dlouhých problémech s Alzheimerovou chorobou pravděpodobně na otravu krve způsobenou těžkým zánětem močového měchýře.
Trest pro bratra nepřišel
A jeho bratr? I když se po nějakou dobu potýkal s vyšetřováním svých krutostí, nakonec byl jeho případ uzavřen s odkazem na amnestii z roku 1960. Jeho znovuotevření se již nepodařilo, a tak zemřel nepotrestán. Snad jen ztráta části rodiny jej mohla přece jen mrzet.
Zdroj: csfd, wikipedia, idnes, Česká televize
KAM DÁL: Herec Miloš Kopecký: Příšerně inteligentní primitiv a zbabělý komunista. Pronesl projev, na který se nezapomnělo.
