Jiří Jiroušek fotografuje krajinu z nebe. Podívejte se na jeho úžasné snímky

Jeho nebeské snímky můžete vidět až do 29. října v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem nebo v Domě Natura v Příbrami až do 30. listopadu.

Fotograf Jiří Jiroušek létá nejen nad českou krajinou na motorovém paraglidu, takzvaném hadráku, a více jak deset let vytváří archiv leteckých fotografií. Více nám o létání a fotografování prozradil v následujícím rozhovoru.

Fotografujete z motorového padáku, jak jde skloubit řízení a hledání námětů a fotografování?
Na hledání mám oči, na řízení tělo, na fotografování ruce. Vysvětlím. Pilotovat padák lze nejen pomocí rukou, ale celým tělem, přenášením váhy. Ruce jsou nejdůležitější, nejrychlejší, při fotografování ale mohu řídit jednou rukou, druhou fotit. Hledání fotografických cílů začíná doma, když nad mapou přemýšlím, co by mohlo být zajímavé. Nadějné cíle si v papírové mapě zakroužkuji a zakřížkuji, pak vymýšlím trasu letu, jak zajímává místa propojit a zohlednit sluníčko a vývoj počasí.

Jaký přístroj používáte na fotografování?
Fotím středoformátovou digitální zrcadlovkou Pentax. Je to těžký přístroj, ale výsledky má perfektní a váha utlumuje vibrace.

Podle čeho hledáte náměty?
Každé místo, každý kraj, každý kout má svůj půvab, potenciál. Fotku kreslí sluneční paprsky, já vybírám jejich cestu. Úhel, směr, intenzitu, zabarvení. Záleží, z jaké strany fotím, v jakém ročním období, v jaké denní době, jaký motiv. Miluji rána, krajina je plastičtější, syrovější. Náměty hledám podle mapy a ze zkušenosti. A něco je náhoda.

Kde všude jste už fotografoval z nebe?
Jsem český nebeský fotograf. Svá křídla se snažím rozprostřít nad celým Českem. Od Aše po Ostravu či Břeclav. Ale létal jsem a fotil jsem v mnoha státech Evropy. Finsko, Francie, Německo, Slovensko, Rusko. A byl jsem létat v Asii v Turecku a v Africe na Sahaře.

Máte nějaký nesplněný sen, kam se chcete podívat z ptačí perpektivy?
Měl jsem pocit, že bych to rád viděl shora v Austrálii. Ale opustilo mě to. Třeba se tam někdy podívám, ale nadšení a povznášející pocit mám teď tehdy, když ve známé krajině spatřím něco hodně zajímavého, co jsem vždy přehlížel. A dojdou mi souvislosti. Chci v Čechách vidět a fotografovat co nejvíce míst, v hlavě si místa propojit. Mít vlastní leteckou mapu v myšlenkách.

Kde to máte nejraději v Česku?
Mojí láskou je Vltava. Vlásenka i silná řeka, člověkem přetvořená, stále nespoutaná. Nejraději mám střední Povltaví, oblast od Orlíku po Štěchovice. Řeku často lemují skály, Vltava často a náhle mění směr, kolem řeky kopečky a údolíčka až na kraj horizontu.  

Neuvažujete o využití dronu? Přeci jen technika pokročila a dá se s ním fotografovat z mnohem větší vzdálenosti, než tomu bylo ještě nedávno; navíc se dá pořídit stroj z profikamerou...
Možná, že časem si dron pořídím. Až nebudu moci létat. Létání je i sport, potřebujete fyzickou zdatnost, více nohou a rukou. Dron je parádní věc, nejsou to však mé oči. Já vidím vše shora skrz ně, u dronu koukáte na displej na zemi. Dron je v mnoha směrech jiný. Byl by to dobrý doplněk, použitelný dron (srovnatelný kvalitou fotky) je však v řádech statisíců. A nemám na to čas.

Kde můžou zájemci vidět vaši práci?
Do konce listopadu mám velkou výstavu v Domě Natura v Příbrami. 60 leteckých fotografií a 4 panoramy z celého Česka. Největší panorama je pět metrů dlouhá. V říjnu je také má výstava v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem. Zde jsou fotky Brd a Rožmitálska. Na světě jsou dvě moje knihy - Nebeské pohledy na Středočeský kraj a Nebeské Česko. Občas moje fotky najdete v různých českých časopisech. Výstav už bylo více jak dvacet, polovina z nich v zahraničí. Hodně fotografií dávám na webové stránky a Facebook, kde se snažím každý týden představit kousek České republiky z ptačího pohledu. 

Fotografování a létání vás živí, nebo je to jen koníček?
Vášeň. Beru to jako životní poslání. Létám v tom přes 20 let. Tuhle vášeň však živím jinou prací, létání a fotografování je koníček.