Jiří Kůs: Češi jsou v celosvětovém měřítku hvězdy v používání nanovlákna
Češi mají nejen zlaté ručičky, ale také chytré hlavy. Není žádným tajemstvím, že máme jedny z nejlepších vědců světa. Jejich podpora ze strany státu není vždy taková, jakou by si zasloužili, ale to je zase jiná písnička. Co se týká nanotechnologií, patříme v každém případě k absolutní špičce. Své o tom samozřejmě ví i předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Kde třeba používáme nanotechnologie? A proč?
Všichni známe reklamy na přípravky na ošetření skel a karoserií u aut. Nanesete a na na rok máte klid od špíny. Proč? Protože nanočástice vyplní všechny mikroskopické prohlubně a dírky ve skle a laku a udělají je naprosto hladkými. A špína se nemá na čem zachytit. Jednoduché a účinné. Pár dalších příkladů:
Protiroztočové lůžkoviny – prostěradla, povlaky. Používají se jako prevence proti rozvinutí alergie, neprojde jimi prach, likvidují bakterie a záludné roztoče.
Ponožky a další oděvy s nanočásticemi stříbra. Nanočástice stříbra zabíjejí bakterie a tím eliminují zápach, zabraňují tvorbě plísní. Používají je sportovci stejně jako jsou vhodné pro běžné nošení.
Bazénové filtry. Propustí jen co mají. Oproti pískovým jsou menší, lehčí, bezúdržbové, účinnější.
Co jsou nanotechnologie?
Nano je měřítko velmi malého, lidským okem neviditelného světa. Jeden nanometr je jedna miliardtina metru. Rozdíl mezi jedním metrem a jedním nanometrem je jako srovnávat zeměkouli s tenisovým míčkem. V nanotechnologiích si hrajeme doslova s molekulami a atomy hmoty. Tímto způsobem je možné vytvořit její zcela nové, úžasné a neočekávané vlastnosti.
Jaké nepravdivé fámy o nanotechnologiích kolují mezi lidmi?
Nanotechnologie vyvolávají u některých lidí strach, protože si pod nimi představují, že jim malé neviditelné částice proniknou snadno do těla a poškodí orgány jako azbest. Ve skutečnosti kolem nás nanočástice poletují miliony let, např. při sopečné činnosti se jich do vzduchu dostanou tuny. Příroda využívá biotechnologické postupy na molekulární úrovni od objevení života na Zemi, který sama zakódovala do molekuly DNA. Kromě toho jsou nanomateriály zpravidla pevně ukotvené do větších celků a neuvolňují se neřízeně do okolí, nemohou ohrozit ani životní prostředí, ani zdraví neznámým způsobem. Přežívá také představa, že jsou nanotechnologie tak nový obor, že se toho zatím moc neví o jejich bezpečnosti. Nicméně nanotechnologie už mají za sebou téměř čtyři desetiletí vědeckého výzkumu a speciálně na téma bezpečnosti nanotechnologií bylo od 80. let 20. století publikováno přes 30 tisíc studií.
Co považujete za největší přínos nanotechnologií?
Nanotechnologie jsou jedním ze skrytých hybatelů nové technologické revoluce, jejíž začátek právě zažíváme. Elektronické obvody se ve své miniaturizaci dostaly už do nanoměřítka, možná se brzy dočkáme kvantových počítačů a spinotroniky. Nanotechnologové vytvářejí úplně nové supermateriály, jako je třeba grafen nebo nanocelulóza, které v kombinaci s 3D tiskem zcela změní způsob, jakým lidé konstruují a vyrábějí. Nanosenzorika napojená na umělou inteligenci, řízená doprava léků v nanokapslích nebo výroba náhradních tkání pomocí nanoscaffoldů má potenciál zásadně změnit medicínu a způsob péče o zdraví člověka v 21. století.
Jaké je postavení českých nanotechnologů ve světě?
Česká republika má výjimečné postavení v aplikacích nanotechnologií do konkrétních výrobků a průmyslových materiálů. Průmyslové aplikace nanotechnologií se objevily na začátku 21. století a my jsme byli jednou z prvních zemí, která s tím začala. Už v roce 2004 jsme patentovali stroj na průmyslovou výrobu nanovlákna. V současné době je u nás několik desítek firem, jejichž hlavním předmětem podnikání jsou výrobky nebo materiály na bázi nanotechnologií, jedná se přitom o různé obory od textilního průmyslu přes biotechnologie a kosmetiku až po energetiku.
Co byste mezi přínosem českých nanotechnologií vyzdvihl?
Jsme na světovém měřítku určitě hvězdy v používání nanovlákna. Pomocí nanomembrán dokážeme filtrovat vzduch, vodu i tekutiny v potravinářství, ve speciální nanotextilii zabráníme průniku roztočů do lůžkovin a zachytíme bakterie a viry nanorespirátorem. Mezi nejnovější úspěchy českých nanotechnologů patří také nanooptika a nanokosmetika. Výzkum nanotechnologií by nebyl možný bez elektronových mikroskopů. Není příliš známé, že v současné době pochází jedna třetina elektronových mikroskopů v laboratořích na celém světě z Brna, kde jsou tři světoví výrobci.
Jak jste se dostal k nanotechnologiím?
Celý život mě zajímají nové technologie, vedle toho jsem dlouhou dobu pracoval v oblasti průmyslové automatizace, kde jsem se zabýval hlavně obchodem a marketingem. Zhruba před pěti lety jsem dostal nápad založit firmu, která bude obchodovat s českými nanotechnologickými výrobky. V nanotechnologiích jsem už tehdy viděl velkou obchodní příležitost. Nanotechnologická firma nanoSPACE, kterou jsem založil, se ale nakonec shodou náhod a řízením osudu stala i výrobcem. Neplánovaně jsem si tak vyzkoušel, kolik tvrdé práce, času a překážek znamená prosadit na trhu malou vysoce inovativní firmu. Zároveň mě to přivedlo do komunity nanotechnologů a v roce 2015 jsem stál u zrodu Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a spuštění popularizačního projektu "Česko je nano".
Kde se mohou čtenáři dozvědět více?
Doporučuji všem, kdo jsou na sociálních sítích, sledovat náš facebookový a twitterový účet Česko je nano. Publikujeme tam všechny novinky i nanotechnologické akce v Česku. Z nejbližších událostí doporučuji přednášku autorů středoškolské učebnice Průvodce světem nanočástic v pátek 9. listopadu v Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (více se dozvíte zde), která proběhne jako součást Týdne vědy a techniky. Dále pak součástí projektu "Česko je nano" jsou Nanodny ve všech krajských městech, kde představujeme veřejnosti nejzajímavější výrobky a vynálezy českých nanofirem. V sobotu 24. listopadu se bude v Techmania Science Center konat Nanoden Plzeň, kam všechny srdečně zvu.
