Laura Bassiová: Ani 12 vlastních dětí jí nezabránilo ve skvělé vědecké kariéře
Porodit dvanáct dětí a přitom se věnovat vědecké kariéře by bylo náročné i v dnešní době. Nejinak tomu bylo v 18. století, v němž Laura Bassiová žila a kdy společnost určila ženám jen roli ochranitelek rodinného krbu. Jako první žena na světě získala Laura Bassiová akademický titul v oblasti přírodních věd a byla první ženou, jež vyučovala na univerzitě. Jak se jí to vše podařilo?
Jistě je dobré si připomínat významné osobnosti vědy, které se během svého života něčím proslavily. V 18. století nebývalo běžné, že by ženy studovaly na univerzitě. Jejich místo bylo spíše u plotny a výchovy dětí. I když se narodily do bohatých poměrů, předpokládalo se, že se dívka výhodně vdá a bude vést normální život šlechtičny.
Kvalitní soukromé vzdělání
Laura Maria Caterina Bassiová se narodila 31. října 1711 v Bologni v rodině právníka, v níž se nouzí netrpělo. Její rodiče museli být na svou dobu velmi pokrokoví, když své třináctileté dceři domluvili domácího učitele Gaetana Tacconiho. Jeho zásluhou totiž získala velmi rozsáhlé soukromé vzdělání.
Tacconi vyučoval na College of Medicine biologii, přírodní vědy a medicínu a své vědomosti rád předával po vědění lačné Lauře. Inteligentní dívka během sedmi let intenzivní výuky zdokonalovala své vědomosti v anatomii, přírodní historii, logice, metafyzice, filozofii, mechanice, geometrii, chemii i hydraulice. Ovládla latinu a francouzštinu.
Akademičkou ve 21 letech
Sám Tacconi byl ohromen Lauřiným nadáním a skrze něho dívka začala získávat pověst mezi učenci v Bologni. Jedním z nich byl i kardinál Prospero Lorenzo Lambertini, budoucí papež Benedikt XIV., který držel nad Laurou ochrannou ruku a podporoval ji v její vědecké činnosti.
Na základě učené debaty mezi Laurou Bassiovou a čtyřmi profesory z Bologny v Palazzo Pubblico, jíž se zúčastnili také zástupci vysoké šlechty a hlavní politické a náboženské osobnosti města, získala v roce 1732 ve svých 21 letech Laura svůj první doktorát z filozofie a mohla začít přednášet na univerzitě. Zatím tedy pouze při zvláštních příležitostech, kdy byla přednáška otevřena i pro veřejnost včetně žen. Nesměla však mít pravidelné přednášky v situaci, kdy studenty byli pouze muži.
Sňatek a rodina
O šest let později se Laura Bassiová vdala za svého kolegu, slavného fyzika Giuseppe Verratiho. Sňatek komplikace s přednáškami vyřešil, protože Laura začala přednášet ve svém domě. V roce 1739 požádala o zlepšení svého postavení učitele na univerzitě. Jejímu přání i navzdory přímluvám kardinála Lambertiniho nebylo vyhověno a Laura získala pouze prostředky pro provádění fyzikálních experimentů ve svém domě.
Svůj čas musela Laura Bassiová poctivě dělit mezi vědu a svou rodinu. S manželem měla celkem 12 dětí, z nichž dospělosti se dožilo pouze pět. Syn Paolo se stal fyzikem, synové Giovanni a Giacomo našli své působiště v církvi. Jediná dcera Caterina se stala jeptiškou. Na svou dobu musela být Laura Bassiová nesmírně pracovitou ženou.
Vědecká činnost
V roce 1740 se z kardinála Lambertiniho stal papež Benedikt XIV., který se zasloužil o řadu důležitých hospodářských reforem. Nakloněn byl také vědě a podpoře žen v ní. V roce 1745 založil papež skupinu Benedettini, jež sdružovala 25 nejdůležitějších vědců Itálie – mezi nimi i Lauru Bassiovou.
Ta byla jedna z klíčových osobností, jež zaváděly myšlenky Newtona v Itálii. S manželem prováděla fyzikální pokusy v oblasti elektřiny, napsala 28 vědeckých pojednání o fyzice, udržovala písemnou korespondenci s Voltairem nebo Voltou. Pomohla ženám otevřít jim cestu ke vzdělání.
