Meteorolog Josef Cink: Zaručeně krutá zima? To je oblíbený žertík některých médií

Pro laika není jednoduché pochopit, jak se dělá předpověď. Zahrnuje to totiž spoustu jevů, které meteorolog musí sledovat, dát do souvislostí a z nich vytvořit celek. "Předpověď počasí má dvě podmínky - první z nich je znalost současného stavu. Druhou podmínkou úspěchu předpovědi je realistický popis zákonů atmosféry. Ty jsou vyjádřeny rovnicemi, které dnes řeší počítač pomocí numerických modelů," vysvětluje stručně Josef Cink, jenž pracuje v pobočce Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V zimě předpovědi sledujeme ještě, zvláště když se chystáme autem do práce nebo třeba na hory. Na co bychom si jako řidiči měli dávat pozor a kde najdeme skutečně kvalitní informace o počasí? Málokdo také ví, že údaje dodávají meteorologům i dopravní letadla či balónky. V následujícím rozhovoru si také přečtěte, co meteorolog říká na každoročně se opakující zaručené zprávy, jak letos už konečně dorazí krutá zima.

Když už máte k dispozici všechna vstupní data, tak je pak zpracovává počítač?
Pokrok nelze zastavit a technologický rozvoj nám hodně pomáhá. Do padesátých let 20. století se předpovědi počasí připravovaly pouze s papírem a tužkou. Dnes patří vysoce výkonné počítače k vybavení každé meteorologické služby. Také přenos a objem pozorovaných dat doznal v digitálním věku revolučních změn – dříve pozorovatelé posílali výkazy do meteorologického ústavu poštou, pozorovatelé z profesionálních pozorovacích stanic formou telegrafie nebo radiodálnopisu.

Jaký je tedy základ předpovědi?
Jako základ jakékoliv předpovědi jsou přízemní pozorování. Ta se synchronizovaně po celém světě provádí na profesionálních meteorologických stanicích (např. Churáňov, Přimda, Praha-Libuš, Milešovka, Cheb, Plzeň…), letištních meteorologických stanicích (Praha-Ruzyně, K. Vary, Čáslav…). Na těchto stanicích s lidskou obsluhou se tedy pozoruje aktuální stav počasí ze základních veličin: množství, druh a výška oblačnosti, teplota, tlak, vlhkost, rychlost a směr větru, výška sněhu a celkově množství a druh srážek.

Máte nějaké "pomocníky"?
Jistě. Zmíněná síť je doplněna o měření z automatických meteorologických stanic a dále o automatické výstupy z dopravních letadel, meteorologických bójí na moři a hlavně o balónové měření. Bez nich bychom nikdy nezískali 3D model o tom, co se v atmosféře nad našimi hlavami odehrává. Všechna tato data spolu s metodami dálkové detekce (radary a družice) slouží jako vstupní data pro numerické výpočetní modely, jejímiž výstupy jsou zejména grafy a povětrnostní mapy.

V médiích se objevují zaručené informace, jak bude tahle zima krutá...
Tak tato dezinformace se v médiích objevuje již řadu let. Arktická zima měla být podle nich, co si pamatuji, již vloni, předloni, předpředloni… Jedná se o oblíbený žertík jistých médií. Ta stále omílají dokola každým rokem jeden a ten samý článek přebraný kdesi z internetového análu a straší tím lidi. Článek je původně sestavený pravděpodobně nějakou agenturou - objevil se ve více médiích v téměř identickém znění. To bohužel jako meteorologové nedokážeme ovlivnit.

Dá se vůbec předpovědět takhle dopředu, jak bude v zimě, v létě, na podzim? Nejsou to jen spekulace?
Zcela na rovinu, nedá a nikdo to umět ještě hodně dlouho nebude. Pokud by to však opravdu uměl, určitě by byl hlavním kandidátem na Nobelovu cenu.

Jaký server byste doporučil čtenářům na sledování počasí, případně upřesnil, co mají na stránkách hledat, aby si udělali nějaký obraz?
Na internetu se občas objevují zkreslené informace o vydávaných výstrahách a jinak upravené a hlavně "vylepšené" předpovědi počasí. Proto bych čtenáře určitě odkázal na náš web http://portal.chmi.cz/, kde naleznou plno informací nejen o stavu a vývoji počasí, ale i aktuální informace z dalších oborů (klimatologie, hydrologie a čistoty ovzduší). A dále na veřejnoprávní rozhlas a televizi.

Máme zimu, a tak je aktuální téma silniční meteorologie...
Meteorologové ČHMÚ spolupracují s odběrateli v oblasti silniční dopravy s cílem neustále zlepšovat bezpečnost silničního provozu a snižovat rizika spojená s náhlými změnami počasí. ČHMÚ připravuje již mnoho let pro Ředitelství silnic a dálnic a další odběratele speciální produkty zaměřené na optimalizaci zimní údržby komunikací. K měření se využívají tzv. silniční meteorologické stanice, které jsou osazeny standardními i speciálními čidly a kamerovým systémem na vybraných kritických místech. Jejich provozovatelem je ŘSD. Tyto stanice nám kromě základních povětrnostních veličin poskytují údaje o jednotlivých stavech komunikací, teploty povrchu tělesa komunikace, koncentrace soli po předchozím ošetření, teplotu namrzáním. Některé stanice umí i za pomoci laserového paprsku určit výšku nové sněhové vrstvy a mnoho dalšího. Jsou to velice sofistikovaná zařízení. Speciální předpověd se vydává pro území krajů a jednotlivé dálnice čtyřikrát za den. V případě očekávaného překročení zvláštních limitů je připravena výstraha pro složky integrovaného záchranného systému.

Co třeba ovlivňuje teplotu povrchu silnice, na co si dát pozor?
Oblačnost a mlha, změna teploty vzduchu, vítr – ochlazující účinek proudícího vzduchu a hlavně také intenzita provozu. To je působení tření kol, tepla motorů a stínící efekt karoserií, vše dohromady zahřívá vytížené komunikace až o 2 °C v porovnání s klidnými pruhy nebo vozovkami. Nejrizikovější v zimním období jsou zejména mosty, které se prochlazují podstatně rychleji, a tak po řadě ujetých kilometrů po suché dálnici může být osudový i jen pár metrů dlouhý silniční propustek.

V předpovědích se často uvádí termíny, jako jsou ledovka, náledí, námraza...
Ledovka je ledová vrstva s hladkým povrchem, která vzniká při mrznoucím mrholení nebo mrznoucím dešti. Přechlazené vodní kapky jsou v kapalném stavu i při teplotě pod bodem mrazu, které bezprostředně po dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná, okamžitě namrzají. Náledí je ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká, jestliže voda po předchozích srážkách nebo roztátého sněhu na zemi vlivem postupného (nočního) ochlazování postupně zmrzne. Námraza je usazenina, která se tvoří rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků, které se usazují na předmětech při teplotách v rozmezí od -1 do -10 °C. A mrznoucí déšť (mrholení), to je déšť, jehož kapky okamžitě mrznou při dopadu na zemský povrch nebo na předměty. Výsledkem je tvorba ledovky. V těchto měsících je určitě namístě sledovat textové předpovědi počasí, které tyto jevy v čase  vystihují. Tyto informace žádná ikonková předpověď typu “Norové” nenahradí.

V televizi se dozvíme, kde je kolik na horách sněhu. Tyto údaje získáte jak?
Na profesionálních meteorologických stanicích s lidskou obsluhou se výška sněhu měří pravidělně 2x denně. Dále výšku sněhové pokrývky měří horská služba. ČHMÚ v poslední době začal využívat dále i systém automatického měření výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty za pomoci tzv. sněhoměrných polštářů s online přenosem. Speciální ultrazvukové čidlo měří výšku sněhu a v zemi umístěný tzv. polštář vyhodnocuje pomocí tlakového čidla váhu sněhu nad ním. Z těchto dvou hodnot je pak spočítána hustota a vodní hodnota sněhu.

Když pak přijde obleva, objevuje se další pojem - vodní hodnota sněhu...
Vodní hodnota souvislé sněhové pokrývky se zjišťuje na klimatologických (obsluha dobrovolnými pozorovateli) a profesionálních meteorologických stanicích každé pondělí k 7. hodině ranní. Měření se provádí v případě výskytu souvislé sněhové pokrývky o výšce 4 cm a více (pro účely hydrologické předpovědní služby měří vybrané stanice již při výskytu souvislé sněhové pokrývky). Měření se také provádí terénním měřením zejména na horách a dále v povodí, která obsahují velké vodní nádrže (kvůli manipulaci vodních děl a prevenci právě před povodněmi).

Proč vlastně získávat údaje o množství vody ve sněhu, k čemu je to dobré?
Hlavním smyslem je je zjistit zásoby vody v povodí, která je ve sněhu akumulována. To je důležité zejména pro výpočet odtokových poměrů v době tání pro hydrologickou předpověď. Výsledky měření sněhu jsou tedy jedním ze vstupů pro hydrologické předpovědní modely. Ty dokáží nasimulovat hydrologické režimy ve sledovaném povodí. V zimním období se navíc zabývají i procesem postupného tání, například při vyšším úhrnu dešťových srážek dochází k rychlému tání sněhových zásob, které může být příčinou povodňových situací.