Poté, co český biatlon opustila fanoušky zbožňovaná Gabriela Soukalová, netrvalo příliš dlouho, než úspěšnou štafetu ženského týmu převzala další skvělá sportovkyně. Více se asi počítalo s Veronikou Vítkovou, ale tu limitoval v dobrých výsledcích  zdravotní stav, vleklé potíže nakonec vyřešila ukončením kariéry a následnými mateřskými povinnostmi. S partnerem Markem Lejskem vychovávají společnou dceru Elišku. Příznivci biatlonu, jejichž základna se rapidně rozrostla právě v letech, kdy v bílé stopě zářila Gabriela Soukalová, se však dočkali velmi rychle nové hvězdy. 

Nenápadná, usměvavá, skromná a nesmírně pracovitá Markéta Davidová se rok od roku dokázala stále častěji prosazovat do světové špičky světového poháru a v náročné uplynulé sezoně vyhrála - hodně překvapivě a celkem nečekaně - vytrvalostní závod na mistrovství světa.

Další plány půvabné rodačky z Janova nad Nisou ale titul prozatím nijak nezměnil. „Mám pocit, že už tu jsem sto let a začíná to být unavující. Zatím se mě drží představa ještě dvou sezon. Ale nikdy neříkej nikdy. Třeba se něco změní,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál a potvrdila tak šuškandu, že po Olympiádě v Pekingu hodlá pověsit svou pušku s jednorožcem na hřebík. Co bude dělat dál? 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Markéta Davidová (@makulaa)

Touží být veterinářkou

Markéta Davidová miluje přírodu, zvířata a také její studia směřují tímto směrem. Bakalářský titul na zemědělské univerzitě získala před dvěma roky a právě nyní obhájila svou disertační práci pro titul "Ing." na fakultě agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů. Tím ale její vzdělávání zdaleka nekončí. Po příští sezoně by se ráda pustila do studia veteriny v Brně, kde jí právě příští rok končí povolený tříletý odklad.

Zvládnout toto studium je Markétin velký sen, možná větší než dosáhnout na olympijský úspěch ve sportu. „Kde se vidím za deset let? V ideálním případě jako vystudovaná veterinářka u zvířat. V biatlonu určitě ne,“ dodala v rozhovoru sportovkyně, která dokáže vzdělávání skloubit s tvrdým tréninkem jen díky pevné vůli, úžasné disciplíně a touze dosáhnout svých snů. A také s péčí o milované koně, k nimž utíká v každé volné chvíli. 

KAM DÁL: Ženy musely mít během porodu roušky, popisují chvíle děsu. Nevolnost, panika, klaustrofobie.