Objev, který změnil svět: Z miliard za kontaktní čočky však Wichterle dostal jen almužnu

Jeden z nejvýznamnějších vynálezů, který se u nás kdy vytvořil, je důkazem obrovského odhodlání českých vědců. V roce 1961 se povedlo dovést myšlenku kontaktních čoček až do konce. Necelých deset let hledání té správné metody vyvrcholilo v improvizované laboratoři pražského bytu profesora Wichterleho. 

Vlak Olomouc - Praha

Nápad na vytvoření měkkých gelových kontaktních čoček dostal Wichterle úplnou náhodou. Během cesty vlakem z Olomouce do Prahy se zapojil do rozhovoru se spolucestujícím (Dr. Pur), který četl odborný článek o chirurgické náhradě oka. Profesora napadlo nahradit ušlechtilé kovy umělou hmotou. Usoudil, že by tento materiál mohl být pro oko výrazně snesitelnější. 

Pro tento účel tedy hledal ten nejvhodnější materiál, kterým byl HEMA gel, ten pohlcoval 40 % vody, byl průhledný a měl výborné mechanické vlastnosti. Zásadní komplikace k vytvoření dokonalého produktu spočívala v jeho zpracování. Čočky se trhaly a měly nepravidelné okraje. 

Výzkum přerušen

Wichterle byl nejenom geniálním vědcem, ale i inspirativní autoritou v občanské angažovanosti. Díky svým pevným názorům, které stavěl proti prospěchářům na vysokých školách a ve vědecké obci, měl velmi komplikované zázemí pro práci. V roce 1958 byl dokonce propuštěn ze všech vysokých škol, kde vyučoval. S tím byl přerušen i výzkum čoček. Azyl Wichterle získal v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, kde bylo o hodně svobodnější prostředí.

Produkt kontaktních čoček se pomalu blížil k dokonalosti. Někteří pacienti o prvních pokusech hovořili velmi kladně. Korekce zraku fungovala a čočky byly dobře snesitelné. Přesto ministerstvo zdravotnictví pro nízké zisky celý výzkum pozastavilo. Wichterle tak začal pracovat v improvizovaných podmínkách domácí laboratoře. 

Dětská hračka

V době, kdy byl výzkum úplně přerušen, přišel Wichterle s novou technologií výroby, jen neměl kde ji vyzkoušet. Systém odlévání měkkých kontaktních čoček v rotujících formách si ověřil na dětské stavebnici Merkur. Vynález, který změnil svět optiky a lidem s brýlemi přinesl novou alternativu jak se vypořádat s nedokonalostí zraku, vznikl v koupelně pražského bytu za minimální finanční prostředky. Po následné úspěšné aplikaci čoček na pacientech bylo dokázáno, že vznikl výjimečný vynález.

Wichterle si byl moc dobře vědom velkého hospodářského potenciálu svého díla. Stejně tak státní instituce, které ho pobízely k rozsáhlejší výrobě. Profesor si tak vymohl speciální pracovní podmínky mimo Akademii věd.

Miliardový vynález

V momentě, kdy byly čočky dovedeny téměř k dokonalosti, narůstal zájem hlavně od investorů z USA. Roku 1965 byla podepsána licenční smlouva s americkou National Patent Development Corporation. Následně vznikla firma Flexible Contact Lens Corporation s partnerskou Bausch & Lomb, která je dnes největším výrobcem čoček na světě. Když americké firmy dostaly povolení přijít s produktem na trh, přes noc jejich akcie stouply o 250 milionu dolarů!  

Spor o patenty

Wichterle si všechny technologické postupy na výrobu měkkých kontaktních čoček nechal patentovat. Nebýt železné opony, byl by z českého vědce miliardář. 

Paradox je, že Československý stát, který získával veškeré finanční zisky za Wichterleho úspěchy, se díky svojí neschopnosti připravil o obrovská kvanta peněz. Profesor byl díky své politické angažovanosti nepohodlným pokladem. V USA se vedl spor o platnost patentů, které některé americké firmy neprávem využívaly. 

Sám profesor Wichterle s velkými komplikacemi (kvůli svým politickým názorům nemohl vycestovat) stanul před soudem, aby dokázal jejich pravost a americká firma s licenční smlouvou od české vlády získala obrovské finanční kompenzace. Československo se svých nároků zbavilo v roce 1977, a tak nedostalo nic... 

Hrdý Wichterle

Příběh jednoho z nejvýznamnějších českých vynálezců je ukázkou jako z absurdního dramatu. Muž, který by byl za hranicemi totalitní země miliardářem a uznávanou autoritou, musel v Československu trpět věčnou šikanu. Sám byl jeden z iniciátorů manifestu 2 000 slov, a tak si nikdy s režimem nepotykal. Byl degradován na řadového vědce a místo uznání zbylo jen ústraní. 

Zasloužená úcta mu byla projevena až po revoluci v roce 1989. V roce 1991 dostal dva čestné doktoráty na Univerzitách v USA. O dva roky dřív než mu byl doktorát udělen na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1990 byl prezidentem Akademi věd. 

Otto Wichterle byl příkladem vytrvalosti a geniální mysli. Podobných osobností je nutné si vážit a nechat se jimi inspirovat.