Od kopírek k miliardám: Nejbohatší Čech Petr Kellner zbohatl, když se rozkrádala republika
Někteří mají k dispozici takové bohatství, že si ho obyčejný smrtelník dokáže jen těžko představit. Jednoho z těch úplně nejbohatších mužů planety bychom našli v České republice. Časopis Forbes ho řadí na 88. místo mezi boháči na celém světě s majetkem ve výši 15,5 miliard dolarů. Petr Kellner však na začátku svého podnikání nebyl žádným miliardářem. Kudy vedla cesta za jeho vytouženým podnikatelským úspěchem?
Muž, jehož tvář je známá širší veřejnosti jen z fotografií výročních zpráv jeho vlastní firmy PPF, je suverénně nejbohatším občanem České republiky. Jeho osoba je zahalena v mlze nejasných spekulací i díky tomu, že dáme dohromady jen minimum informací o jeho životě.
Mocný podnikatel je tak dnes obestřen tajemstvím, ale o jeho cestě k bohatství se přece jen něco málo ví. Právě kupónová privatizace byla klíčová pro jeho kariéru. Jaká ale ve skutečnosti byla jeho role, když Československo otevřelo dveře tvrdému kapitalismu?
Když se “rozkrádala” republika
Už výběr studijního zaměření jasně naznačoval, jakým směrem se rozhodl do světa vykročit tehdy mladý Petr Kellner. Nejdříve v roce 1982 vystudoval Střední ekonomickou školu v Liberci a v roce 1986 pokračoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se zaměřil na obor ekonomika průmyslu. Teorii si ověřoval v praxi díky pozici referenta zahraničního obchodu Strojimport Praha a následně jako asistent produkce ve Filmovém studiu Barrandov.
Po pádu režimu se nejdříve vrhl na prodej kopírek. Výnosné podnikání však nemělo hlubší potenciál a ambice mladého podnikatele mířily o hodně výš než jen k rychlému, ale nestabilnímu výdělku na úrovni schopného veksláka.
Blížící se privatizace byla právě tou kýženou příležitostí, kterou uměl beze zbytku využít. Zde se začala psát první kapitola dnes obrovského impéria, které svou činností přesahuje hranice naší republiky.
Miliony na startu nové éry
První podnikatelskou ligu začal, dnes nejbohatší občan České republiky, hrát společně s Milanem Maděryčem a Milanem Vinklerem. Ti v roce 1991 založili Správu prvního privatizačního fondu a.s.
Nově vznikající podnikatelská elita se v těchto časech skládala převážně z lidí, kteří nesměle využívali kontakty ze zahraničního obchodu minulého režimu, zbohatlých veksláků, co se nebáli přitlačit kdekoho pod tlakem, z něhož profitovali, a nových talentů, kteří viděli do karet rozjíždějící se kupónové privatizace.
Petr Kellner ke svému talentu a pravděpodobně hodnotným kontaktům připojil i schopnosti znalce procesu velkých investic. Když nově vzniklé společnosti vypůjčil Štěpán Popovič, šéf společnosti Sklo Union, 40 milionů, netušil, že pomohl nastartovat nově vznikající gigantické impérium, které dnes známe pod názvem PPF.
Petr Kellner, který později své dva společníky vyplatil, spravoval privatizační fondy, kterým se i díky velmi dobré reklamě podařilo přilákat 200 firem. Sečteno podtrženo měly privatizační fondy pod správou firmy ve výši 5 miliard korun, což znamenalo 2,5 procent majetku nabízeného v první vlně privatizace.
To postavilo Kellnera na pozici číslo dva, hned za největšího popularizátora českého ekonomického experimentu Viktora Koženého. Ten se později stal nejčernějším příkladem toho, jak plán bývalého prezidenta Klause uměl vytvářet podvodníky první kategorie. Stejně tak se však zrodil ten úplně nejbohatší z nás…
Úspěch jménem Česká pojišťovna
Mostem k miliardovému majetku však bylo obratné ovládnutí České pojišťovny. Společnost s aktivy přes 100 miliard korun v roce 1996 svěřil a transformoval do správy PPF. Celému procesu byla nápomocna i vláda České republiky a její tehdejší ministr vnitra Ivan Kočárník, který se po odchodu z vlády stal členem nejvyššího vedení.
Ta za vedení Petra Kellnera nabízela nové služby, atraktivní i pro zahraniční podnikatele, a tak expandovala směrem na východ. Ne náhodou je tak nejbohatší Čech vlastníkem nemovitostí v Pekingu a Moskvě.
Nutno dodat, že z raketově rostoucí kariéry Petra Kellnera je patrný obrovský podnikatelský talent, který je asi nejvíce viditelný v trpělivosti, s jakou postupně se rozrůstá jeho impérium. Z několika velmi formálních rozhovorů v médiích je čitelné, že podnikání je pro něj v určité míře hlavně zábava a nikoliv pouze hladová touha po rychlém zbohatnutí.
Otázkou však zůstává, jestli malé střípky osobnosti tohoto mocného muže, které vyplavou na povrch, nemají záměrně budit dojem korektní a sympatické postavy podnikatele, který je ve skutečnosti nekompromisním kapitalistickým žralokem.
Nové tisíciletí
PPF se postupně stala jednou z největších investičních společností ve střední a východní Evropě. V portfoliu firem, které vlastní, bychom mohli citovat telekomunikační společnost O2 a finanční služby zahrnující splátkovou Home Credit a banky jako Air Bank či PPF banku.
V zastoupení odvětví firem, které spadají pod PPF, bychom našli zemědělství, strojírenství, reality, biotechnologie či kultura.
Petr Kellner je tak podnikatelsky aktivní v podstatě po celém světě. Zcela jistě se stal absolutním vítězem porevolučního uspořádání podnikatelských sil. Uměl dokonale využít kupónovou privatizaci a je dodnes otázkou spekulací, do jaké míry v počátcích viděl do karet vlády, která přechod od socialismu ke kapitalismu řídila.
Petru Kellnerovi však nelze upřít jeho zdatné podnikatelské schopnosti. Majetek ve výši 15,5 miliard dolarů ho pasuje mezi finanční elitu celého světa. Majitel několika luxusních nemovitostí a soukromého tryskáče však nedává svoje bohatství na odiv.
Žije v příkladné anonymitě, podporuje a sbírá umění, ale údajně i díky své introvertní povaze je veřejnosti doslova neznámým. Rozhodně patří mezi nejvlivnější osoby v naší zemi, a proto je zcela logické, že i díky svému bohatství budí zájem nás všech.
