Petr Hannig: Prezident nesmí být zbabělec ani nastrčená figurka

Jedním z vašich hesel je "Buďme hrdí", na co bychom tedy měli být hrdí?
Na to, že jsme územím malý stát, dali jsme světu velikány na poli hudby, hlavně Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, ale i Bedřich Smetana, Josef Suk. V literatuře Karel Čapek, Jaroslav Hašek. Já pokládám za naše národní dědictví všechny osobnosti, které se narodily v zemích Koruny české, čili v Čechách na Moravě a ve Slezsku, čili i Franze Kafku, Sigmunda Freuda, který se narodil v Příboru, jakož i průmyslníky Škodu, Baťu, Bechera a další.

Co bylo rozhodujícím faktorem, proč jste se rozhodl kandidovat na prezidenta?
Byla to žádost předsedů stran, které podporovaly Rozumné ve volbách do Parlamentu, abychom měli svého vlastního kandidáta na prezidenta. Nejdříve jsem nechtěl, je to velké omezení svobody a já svobodu miluji nade vše. Posléze jsem to chápal jako svou vlasteneckou povinnost.

Jaký by měl být prezident, existuje nějaký příklad ideální hlavy státu?
Měl by naslouchat i jiným názorům, než má sám. Měl by v sobě mít pokoru a lásku. Zároveň by měl být rozhodný v obraně vlasti a občanů. Rozhodně by neměl být zbabělý a nepodepisovat nic, co by občanům naší země mohlo uškodit v přítomnosti i budoucnosti. Za příklad rozhodné a přitom laskavé hlavy státu považuji v loňském roce zemřelého krále Thajska, který vahou své osobnosti nejméně dvakrát zachránil zemi před rozvratem.

Kdo je vlastně prezident? Sjednotitel národa, idol, ke kterému bychom měli vzhlížet, jen figurka bez pravomocí.......?
Prezident rozhodně nesmí být figurka a také v našich novodobých dějinách nikdy figurkou nebyl. Musí mít svůj vlastní styl, což každý z našich prezidentů měl, i když s tím či oním ne všichni lidé souhlasili. Já sám bych se snažil, aby prezident měl zákonodárnou iniciativu.

Do jaké míry by měl prezident ovlivňovat politické dění, ať už domácí, tak i zahraniční?
Měl by se snažit spolupracovat s vládou na tom, aby se Česká republika stala opět svobodnou, takovou jakou byla před podpisem Lisabonské smlouvy. Tato smlouva podepsaná v roce 2009 předsedou vlády Topolánkem, proti které jsme se stranou, které jsem byl předsedou, Suverenitou, velmi hlasitě bojovali, nás zbavila možnosti sami o sobě rozhodovat. Zbavila nás práva veta, a tudíž i práva veta přijímat nebezpečné migranty.

Jaká je zatím, podle vás, prezidentská kampaň, je férová, "čistá"?
Zdá se mi, že ano. Spolukandidáti na diskuzích jsou féroví, i když máme zcela opačné politické názory, tak se respektujeme. Nenapadáme se. Co se týká médií, to je něco jiného. Média už přestala mnohdy mít takovou tu hrdost psát pravdu. Jde jim mnohdy více o prodej svých výtisků a reklamu na síti než o to referovat pravdivě. Však jsem o tom napsal článek Fake News po Česku.

Podle sázkových kurzů patříte spíše mezi outsidery prezidentské volby, neměl jste někdy v poslední době chuť své úsilí vzdát?
Já jsem velký bojovník a nikdy se nevzdávám. Celý život jsem i třeba na poli své profese získával vítězství i ze zcela nevhodných startovacích pozic.

Jaký je to vlastně zásah do soukromí, je to pro vás spíše problém, nebo si to i užíváte?
Užívám si to. Jsem vdovec, a tudíž zcela svobodný člověk a nějaké ty pomluvy a zlé reakce na Facebooku mě neiritují. Prostě hnusní lidé mezi námi jsou.

Prezident Zeman před časem prohlásil, že se nebude účastnit předvolebního boje. Dodržuje to? Když ho vidíme na billboardech, jezdí po krajích, vede diskuse s občany...
Víte, je to prezident a všichni ostatní jsou vyzyvatelé. Dle zákona dělá to, co může. Lidé sami zhodnotí všechny kandidáty včetně prezidenta ve volbách

Co je pro vás osobně v kampani nejdůležitější, v čem jste nejsilnější?
Pravda. Nazývat věci pravými jmény. Chci, aby byla v našem právním řádu Ústavě zakotvena bezpodmínečná svoboda slova.

Prý jste někde měl prohlásit, že uprchlíka poznáme podle toho, že mluví cizím jazykem. Je to pravda?
To je ten hnus, který překroutily Novinky.cz a ze kterého, aniž by si to ověřily, čerpala jiná média. Řekl jsem toto: „Poukázal jsem na to, že „média stále operují s číslicí 12, ale to se jedná pouze o ty, které přijala naše vláda v rámci přerozdělovacích kvót. Je jich tu mnohem více. Až vyjdete z kina a než dojdete na metro, tak počítejte.“ Něco v tom smyslu bylo mé vyjádření a smysl mé odpovědi. Moderátorka na mne dorážela "jak je poznáte?". Každému Pražanu či návštěvníkovi Prahy je zcela jasné, projde-li se po Václavském náměstí, že tu jsou desítky naháněčů do různých restaurací či klubů či nabízečů různého podezřelého zboží, o jejichž legalitě pobytu v ČR by se s úspěchem dalo pochybovat.

V čem byl tedy problém?
Jenom moderátorce z českého rozhlasu Plus asi nebylo jasné to, co jsem popsal výše. A já se nechal vyprovokovat otázkou: "Jak je poznáte." Jelikož v době korektního vyjadřování člověk ani neví, co už je za hranou, když popisujete věci tak, jak jsou a jak se i jeví, tak jsem nemohl použít nic, co by poukazovalo na barvu pleti či příslušnost k nějakému národu z Přední Asie, tak jsem vyslovil, dle mého bezpečnou větu: Mluví cizím jazykem.

Dobře, a jak tedy uprchlíka poznáme?
Na tu otázku je vysvětlení v předchozí odpovědi – ale nejedná se o uprchlíky, ale o migranty, o jejichž legalitě pobytu se dá pochybovat.

Proč byste měl být právě vy prezidentem České republiky?
To nechám na rozhodnutí našich občanů.