Přemysl Mališ: Zákon o vyvlastnění Babiš s ANO prosadí, potom odejde. Bude za padoucha

Pane poslanče, vy jste si vzal za svůj projekt železničního koridoru Praha-Beroun. Proč, není to trošku střelba do vlastních řad? Návrhů na parádní spojení železnicí už jsem v poslední době viděl opravdu hodně...
Pocházím z Černošic a trať, kterou tam máme dnes, je naprosto nevyhovující. Troufnu si říct, že je na hranici životnosti i svých schopností, třicet let se na nic nesáhlo. Takže je zřejmé, že je potřeba rekonstrukce. A tou by měl být právě nový koridor. Tím spíš, že v plánu je zde další navýšení provozu. Beru to také tak, že poslanec by měl kopat za svůj region. Kromě toho, že žiji ve zmíněných Černošicích, mám kancelář v Berouně. Takže pro mě je právě toto téma, kterým bych se měl za vládní stranu profilovat.

Proč zrovna železnice?
Podívejte se na Černošice a vlastně i celé Poberounsko. Dopravní dostupnost je tam špatná, přitom lidí přibývá. Jediná smysluplná dopravní tepna do Prahy je tedy trať. Přemýšlel jsem, co s tím, když za mnou přišel pan Hradílek (zastupitel Černošic, pozn. red.) s tím, že jsem „jejich“ poslanec, tak ať s tím něco dělám. Udělali jsme konferenci, projekt představili a celý nápad oživili. SŽDC si vybrala tři návrhy a měla by velmi brzy vzniknout studie proveditelnosti. Když to zestručním, výsledek se vyhodnotí, určí se termín a začne se pracovat.

Co je tedy teď váš největší úkol?
Přesvědčit odpovědné lidi na ministerstvu dopravy, že tento projekt má smysl. Komunikovat s nimi jednotlivé body, případně upravovat podmínky tak, aby byly všechny strany spokojené. Pokusím se to vysvětlit naprosto jasně – jsou dané parametry, aby nějaké z těch tří variant vyšla efektivně a stát řekl, že to dává smysl jak ekonomicky, tak regionálně, a dají tomu zelenou. To znamená, že začnou pracovat na projektu a na dané trati začnou přímo plánovat. Musíte splnit spoustu norem, včetně ekologie apod., je toho hodně a do detailů nemá smysl zabíhat.

Velké investice do vlaků na Berounsku. Sliby chyby, nebo se to konečně povede?

Jak moc těžké je tedy získat veškerá povolení?
Hodně. Ministerstvo dopravy nastavilo podstatně tvrdší podmínky, než požaduje Evropská unie na projekty, kde se žádá o dotace. Česká republika tak chce zamezit nesmyslným stavbám, jako je třeba nízký most v Kolíně, pod kterým pak neprojedou auta. Existuje koeficient, který tedy máme nastavený výš, než po nás chce Brusel. „Projdou“ tak jen klíčové projekty. Pravdou také je, že dnes vyhodnotit, jestli za padesát let bude ten či onen tunel efektivní, je jako věštění z křišťálové koule.

Na druhou stranu, kdo neriskuje...
...nic nemá. Tak to je. Podívejte se na Barrandovský most. V době, kdy se vytvářel, si všichni klepali na čelo, jezdilo tam sto aut denně. Proč tedy čtyři, pět pruhů? A dnes je na hranici udržitelnosti provozu v rámci vnitřního kruhu Prahy. Můj hlavní cíl byl rozhýbat co nejrychleji debatu kolem železničního koridoru Praha-Beroun, aby se o tom začalo mluvit, diskutovat, porovnávat varianty.

Vy ale chcete, pokud se nepletu, trať pojmout jako příměstskou. Tedy byste šel proti trendům, které dnes na železnici máme, tedy zrychlování...
Máte pravdu. Za mě by se měla rychlost vrátit na osmdesát, maximálně sto kilometrů za hodinu. Důvod je prostý. Když chcete zrychlovat, musíte trať většinou totálně překopat. S tím souvisí soudy o potřebné pozemky, budování nových zatáček, mimoúrovňových křížení apod. Jde o mnohem více zásahů, než když trať pojmete jako příměstskou. To znamená obslužnost pro region.

Zelení chtějí v dráze zahloubené železnice na Kladno vybudovat "Zelenou radiálu"

Může ale tohle vůbec někdo akceptovat, když jdete vlastně proti proudu?
Já doufám, že ano. Protože nejlepší varianta u stávající trati přeci vždycky není ta nejrychlejší a nejdražší. Stát má ve svém programu podporu liniových staveb. Lidé z Českých drah i SŽDC, kteří v tom dělají celý život, dobře vědí, že náš projekt má smysl. Jakmile budu mít odborné podklady a podporu regionu, můžu s tím na ministerstvo a argumentovat. Nejlepší by bylo projekt vyjmout z evropských peněz, tím bychom nemuseli řešit vysoký koeficient, o čemž jsme se bavili. Pokud by trať byla pojata jako národní zájem, vše by se uspíšilo. Je to reálné, ale je to hlavně o politické vůli. Už dnes trať nepojme více rychlíků, obslužnost je deset patnáct minut. Do toho vjede nákladní vlak a máte smůlu.

Teď ale přeci bude probíhat optimalizace trati...
Ano, za nějakých dvacet miliard. A k čemu to je? Současná trať se stejně musí rekonstruovat, je v havarijním stavu. A já říkám, abychom opravovali co nejrychleji a s minimálním zásahem.

Neměly se ale podobné projekty dělat dříve? Sám říkáte, že i tato konkrétní trať je na hranici životnosti...
Jistě, že měly, o tom není sporu. Ale jak jsem zmínil, nebyla politická vůle. Pan někdejší ministr dopravy Hřebíček to tu totálně pokazil. Když jsem ještě dělal dálnice, jasně jsem viděl, že jde všechno do háje. Neprojektovalo se. Pak přišel Bárta a ten zarazil i ten zbytek, který se dělal. Dnes dáváme horko těžko věci dohromady, protože projektanti odešli. To je kámen úrazu. Sehnat kvalitního projektanta není snadné. I má myšlenka koridoru je tak vlastně jednoduchá, ale složitá na prosazení.

Je podobný případ třeba i Pražský okruh? Všichni vědí, že musí být, ale nikdo není schopen začít dělat.
Do Pražského kruhu detailně nevidím. Ale mám-li to říci obecně, tak ano. Jde o liniovou stavbu nezbytnou pro region. Je jasné, že část lidí z obcí, které by byly nejvíce postižené, tam žádnou výstavbu nechtějí. Ale to nebudou chtít nikdy, logicky. Pomocí nejrůznějších nástrojů tedy stavbu blokují. Tah na branku v tomto ohledu skončil s primátorem Bémem. Byť měl spoustu škraloupů, do tohohle šlapal.

Řekněte mi jako stavař, ne jako poslanec – budeme mít Pražský okruh?
Musí být! Jestli se chce Česká republika posunout kupředu, základním předpokladem je ochrana hranic, bezpečnost, školství, zdravotnictví a na to navazuje infrastruktura. Když nejsou lidi v bezpečí, nemají vzdělání, jsou nemocní, nebo se nedostanou z místa A do místa B, stát nefunguje. Německo vystřelilo nahoru díky infrastruktuře. Takže okruh bude a troufám si říct, že tak za šest až osm let.

Už? Nejste příliš velký optimista?
Když projde nový zákon o vyvlastnění pro liniové stavby (zdůrazňuji, že by mělo jít pouze o liniové a klíčové stavby pro hospodářský rozvoj), tak projekt je už nakreslený, musí se aktualizovat. Práce samotné jsou tak na dva, tři roky. Mluvíme o šestnácti kilometrech. Neznám úplné podrobnosti, ale v Německu mají zákon pro důležité infrastrukturální stavby. Neřeší vyvlastnění či svobodu jedince, jako my. Tvrdí, že svoboda jedince není nadřazena společnosti. My s tím stále bojujeme.

Starosta Kořínek: Jestli dnešní stav přežijeme ve zdraví, pro společnost to bude velká lekce

Jenže kdo tohle udělá, ztratí hodně politických bodů Není právě toto největší zádrhel?
Doufám, že Babiš s hnutím ANO to udělá před odchodem. Každý politik, který někdy udělal něco velkého, vždycky poté odešel. Protože prosadit zákon o vyvlastnění, to je politická sebevražda. Lidé ho budou mít za největšího padoucha. Ale někdo to udělat musí, pravičáci to nikdy nebudou. Když padla železná opona, byl jsem malý, ale od rodičů jsem slyšel dost. Potom vzniklo právo jedince na nedotknutelnost, protož jsme tu byli čtyřicet let biti po hlavě.

Není to až příliš drsné?
Nemyslím si. Podívejte se, když někomu řeknete, že mu zaberete pozemek, protože tam povede dálnice či cokoli jiného, hned se zmiňuje svoboda. Ale úplně se zapomíná, že to může být důležité pro celou společnost. Každý vás hned nazve komunistou, když chcete začít vyvlastňovat. Ale to je přeci hloupost.

Proč vlastně nestavíme dost, je důvodem to, co jste teď zmínil?
My ale stavíme dost. I když bychom mohli více, to je fakt. Bojujeme s kapacitou. Já jsem v roce 2012 z oboru odešel v momentě, kdy nebyla práce. Firmy se přesunuly jinam. Jako příklad mohu uvést Metrostav. Živí spoustu lidí, nedělají projekty za miliony, ale za miliardy. Dostanou úsek a jedou. Ti jsou ale pryč, nebyly tu pro ně zakázky. Takže ano, můžeme je dostat zpět, ale bude to trvat.

Na místě je jednoduchá otázky: Kdy to bude?
Ministr dopravy Ťok naznačoval, že příští rok už naběhne větší státní výstavba. Já se ale stále obávám, že opravdu problém s kapacitou bude. Třeba se pletu. Ale přesunout celou divizi ze zahraničí sem, to není jen tak. Máte stroje, které dělají povrchy, jiné stroje na tunely, další na mosty atd. Jisté však je, že se musí začít soutěžit zakázky a rychle to nakopnout.

Černošice: Sedmitisícové městečko a rekonstrukce radnice za sto milionů

Když se znovu podívám do „vašich“ Černošic, tak ani tam se nestaví zrovna na jedničku. Například budova nové radnice, jejíž náklady stále stoupají oproti předpokladům.
Na první pohled by se mohlo zdát, že za to může starosta Kořínek. Ale asi bych do něj úplně nekopal. Není gauner, rozhodně si nemyslím, že by chtěl něco rozkrást. Bohužel on a jeho poradci neměli kvalitní vstupní údaje v době, kdy se rozhodovalo, že radnice bude právě v této budově. Udělaly se flagrantní chyby, jednali lehkovážně. Nebudu říkat, jestli to udělali schválně, nebo byli prostě jen neznalí. Ale rekonstrukce takto starého baráku potřebuje odborníka. Průzkumy o stavu budovy byly nedostatečné. Pan starosta měl představu, že oprava bude stát třicet pět milionů. Cena by odpovídala, pokud by se vyměnily podlahy, povrchy, stoupačky. Zkrátka taková lehká rekonstrukce.

Co se tedy stalo, proč jsme dnes na nějakých sto milionech?
Protože nikoho nenapadlo, že dům je postaven jako bytový. Takže existují parametry na zatížení objektu apod. Statik si informace neověřil v původním stavebním povolení a začal dělat podle zadání města. Samozřejmě vznikaly nové a nové náklady. Logické, nic smyšleného. Chyb se udělala velká spousta, nejen na straně starosty. Mě mrzí, že když jsme byli na samém začátku, ignorovali náš názor kontrolního výboru. Jasně jsme ukazovali, že se projekt řítí do průšvihu, ale byli jsme umlčeni. To bylo v době, kdy byly prostavěné asi dva miliony. Takže by stopka nikoho moc nebolela. Místo toho stavíme předraženou radnici, která navíc už nestačí kapacitou.

Jak to myslíte?
Víme od lidí, kteří tam pracují, že bude potřeba pronajímat další prostory. Je to prostě celé nesmysl. Kdyby se po našem upozornění budova zbourala, udělal se nový projekt a začalo znovu stavět, dnes bychom měli funkční kopii. Pokud tedy byla touha mít právě tento barák. Starosta s radou neposlechl radu odborníků, udělal věci podle sebe a dnes jsme tam, kde jsme.

Co černošická hala, která nevyhovuje parametrům pro některé sporty a navíc je nalepena na školu? To je z vašeho pohledu v pohodě?
Hala? Tu nemáme, já tomu říkám tělocvična, kde se ani nedá hrát například florbal na profi úrovni. Černošice mají sedm a půl tisíce obyvatel a halu potřebují jako sůl. Myslet si, že to bude suplovat tělocvična u školy, která má devět set žáků, je hloupost. Od pěti, šesti večer, to ano. Ale to je strašně málo. Máme Sokol, jasně. Ale zase jsme u parametrů. Tam se dá cvičit aerobik, pro děti a babičky super věc. Nechápu, proč má tělocvična u školy přiblblé tribuny, proč si na tohle hráli? Měla se udělat pořádná hala, kde se dá hrát basket, volejbal a další sporty. A tam pěkné tribuny. Ale ne tenhle paskvil.

Další oprava železničního přejezdu v Černošicích. Kolony aut vystřídal nový betonový povrch