Režisér Zdeněk Troška v Dijonu. Málem mu unikla francouzská maturita
Víte, že jeden z nejznámějších českých režisérů má na triku trapas z maturity, na který by nejraději zapomněl? Jeho příhoda v Dijonu by mohla posloužit jako inspirace pro další filmový trhák! Ačkoliv přišel ke zkoušce pozdě, nakonec přece jenom uspěl. Sám však tvrdí: „Trapasům se snažím unikat.“
Nejslavnější hoštický rodák absolvoval pražskou FAMU – obor filmová a televizní režie. Předtím však studoval ve Francii, jak se dočteme na www.zdenektroska.cz. „Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu na Lycée Camot, kde také odmaturoval.“
Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí
U maturity to ale neměl jednoduché, protože přišel tenkrát pozdě. Měl ale velké štěstí, když v učebně čekala paní profesorka, která vypadala jako studentka. Troška se domníval, že také čeká na zkoušku, ale to se přepočítal. Začal jí tykat a zeptal se: „Promiň, prosím tě, tady mají ty maturity z němčiny?“ A kde prý je zkoušející. A mladičká pedagožka mu sdělila, že ho bude zkoušet ona.
Byl z toho v šoku a omlouval se za své zpoždění. „Vyprávěl jsem jí, že jsme měli zdržení, zatímco ona mne uklidňovala, že je to v pořádku.“ Následovala zkouška dospělosti. Měl za úkol pracovat na cizojazyčném textu, což mu nečinilo velké problémy. Doslova perlil a dostal jedničku. Profesorka se domnívala, že je Němec, neboť mluvil jako rodilý mluvčí. On ji ujistil, že žádný Němec není a že asi umí především proto, že se učil.
Proč přišel pozdě
Víkend před maturitou trávil na chalupě v Alpách se svými francouzskými přáteli. Termín maturity z němčiny měl v pondělí v 11 hodin dopoledne. Z Alp vyrazili brzy ráno, ale jako z udělání se jim porouchalo auto. „K maturitě jsem tedy doletěl na poslední chvíli v tričku, pruhovaných texaskách a s vietnamkami na nohách,“ vysvětluje v knize Trapasy slavných. Měl strach, že má průšvih a že zmeškal maturitu.
Pointa ve vinárně
Když potom po zkoušce zašel s mladou profesorkou do vinárny, oběma se očividně ulevilo. Po přípitku se mu mladá učitelka svěřila: „Já se vám musím k něčemu přiznat. Víte, vy jste na mne mluvil takovou němčinou, s takovým přízvukem, že jsem vám skoro vůbec nerozuměla, a abych se neztrapnila, tak jsem vám raději napsala jedničku!“
Tato historka svědčí o tom, že Zdeněk Troška se v životě nikdy neztratil, a zároveň kolem sebe stále rozdává radost, pohodu a humor. Bere život tak, jak jde, a s potížemi se vyrovnává s přehledem. „Všechno ještě není tak špatné, jak nám to někdy připadá. Život přece není černá kronika,“ vysvětluje v knize Trapasy slavných.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Vzestup a pád Mariky Gombitové. Přes těžký úraz zpívala dál.
