Starosta Nekolný: Kdyby byla státní správa národní firmou, už by dávno zkrachovala
Starostuje Českému Brodu již osmým rokem. Má Jakub Nekolný nějaký tajný lektvar, který mu vždy zajistí podporu obyvatel? Nebo je za tím zkrátka "jen" kus dobře odvedené práce? Chtěli jsme vědět nejen to, jaký je jeho recept na fungující město.
Osm let starostou, to je pěkný počin. Co je pro vás nejdůležitější?
V komunální politice a zvlášť na malých městech a vesnicích je podpora obyvatel klíčová. Často se totiž známe osobně a jak se lidově říká, vidíme si do talíře. Nemůžete se tak schovat za líbivá hesla, povedený marketing či politickou stranu. Proto si důvěry lidí nesmírně vážím. V Českém Brodě budu já i má rodina žít, ať už budu na radnici, či nikoliv, a proto pro mě dobré jméno není prázdná fráze.
Přesto, kde je klíč? Jaká je ta "tajná ingredience"?
Za prvé v podpoře vlastní rodiny. Určitě také v zázemí vašich přátel a lidí, kteří vás podporují a pomáhají vám. Neméně důležitou roli hraje i osazenstvo radnice. Aby zaměstnanci nejen plnili své povinnosti, ale byli na odborné výši, vzdělávali se a rozvíjeli své schopnosti. Podstatné je i jejich příjemné chování, vystupování a přátelská atmosféra na pracovišti. Ale samozřejmě klíčová je podpora voličů. Nesmíte zklamat jejich důvěru.
Jste stále na začátku roku, jaký byl ten předešlý, co se v Českém Brodě povedlo?
Uplynulý rok byl jedním z hektických, ale vcelku běžných roků, ve kterém se některé projekty podařilo dokončit, některé probíhají a některé se teprve zahájily. Vojenskou terminologií by se dalo říct, že za dobu mé služby se nic zvláštního nestalo.
Jakub Nekolný
- 41 let
- ženatý, má dva syny
- vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor demografie - ekonomie
- před veřejnou správou pracoval jako společník pořadatele Rock for People
- starostou Českého Brodu je od roku 2010, tedy osmým rokem
Tak konkrétně - jak to vypadá s projektem Bezpečný Český Brod, plánujete rozšiřování?
Projekt úspěšně pokračuje a spíš než zásadní rozšiřování nás čeká naplňování jednotlivých v koncepci naplánovaných cílů a zkvalitňování již probíhajících aktivit.
Jaké třeba?
Tím mám na mysli například vybudování nové služebny městské policie, pořízení nového softwaru pro práci městské policie či služebního automobilu. Také chceme jít cestou větší prevence zaměřené hlavně na žáky základních škol a prohlubování informovanosti o bezpečnostní situaci ve městě. Technologické vylepšení a rozšíření čeká i městský kamerový a dohlížecí systém. Novinkou letošního roku by měla být instalace protipovodňových opatření ve městě.
Co školy, už se povedlo rozšířit kapacity? V minulosti s tím byl problém...
Jelikož jsme v loňském roce upravili jednu nemocniční budovu na školní objekt, kde vzniklo 8 nových kmenových učeben, akutní nedostatek míst v základních školách byl tímto zažehnán. Ale vyhráno ještě není.
Takže do budoucna to stále nemusí stačit?
Přesně tak. Podle zpracované demografické analýzy po roce 2020 opět nebude kapacita dostačující.
Jak to budete řešit?
Buď postupně uzavřít českobrodské školy pro okolní vesnice, nebo školy zase rozšířit. Rozhodli jsme se jít druhou cestou a zadali vypracování studie na dostavbu hlavní budovy ZŠ Žitomířská.
V jaké fázi se tedy studie nachází, kdy bude jasno, jakou cestou se dáte?
Studie je již před dokončením a navržené řešení se jak vedení školy, tak vedení města líbí. Teď už zbývá jen pořídit projektové dokumentace, zajistit potřebná povolení a také nutné finance. Čili zbývá ještě hodně práce, než první žáci budou moci zasednout do nových lavic.
Když jsme u financí. Jaké nejzásadnější investice město v tomto roce čekají?
Zahájili jsme rekonstrukci hlavní budovy v areálu nemocnice i s venkovním prostranstvím v celkové hodnotě 25 milónů korun, kterou bychom rádi dokončili v letních měsících, protože probíhá za provozu a omezuje jak poskytovatele zdravotní péče, tak i pacienty. V případě schválení rozpočtu budeme pokračovat ve výměně veřejného osvětlení, tentokrát v Liblicích a ve čtvrti Škvárovna, a na opravách místních komunikací např. v ulici Na Bělidle.
Řada budov ve městě by měla projít rekonstrukcí. Je to opravdu v plánu?
Ano, na jaře otevřeme nové informační centrum a historický víceúčelový sál v původní gotické radnici. Rozjet by se měly i práce na již zmíněné nové služebně městské policie. V neposlední řadě zastupitelstvo města rozhodlo o pořízení více jak hektarového areálu bývalého zemědělského družstva od ZZN Polabí za částku 14,7 miliónu korun. K nákupu areálu v centru města došlo nyní z důvodu rozhodnutí vlastníka přesunout činnost do jiné lokality a areál městu přednostně nabídnout. Šance získat tyto prostory do vlastnictví města by se již nemusela opakovat.
Dvakrát jste za ODS kandidoval do parlamentu, ale nepodařilo se. Zkusíte to ještě?
Kandidoval jsem vždy na "nevolitelných" místech, abych podpořil své kolegy. Avšak v posledních dvou sněmovních volbách jsem již nekandidoval, protože se mé názory s některými lidmi z oblasti Kolín ne úplně slučovaly. Nechtěl jsem být překážkou a plně se věnoval městským záležitostem. Do budoucna však svou kandidaturu nevylučuji.
Jste kritik rozdělení země na kraje a také obecně veřejné správy. V čem vidíte problém?
To by bylo asi na dlouhé povídání. V krátkosti lze ale říct, že by ve veřejné správě měl platit tzv. princip subsidiarity, tedy přenesení rozhodování na co nejnižší stupeň veřejné správy. Tedy co nejblíže lidem. Kraje a hlavně Středočeský kraj však nejsou lidem moc blízko a často rozhodují o záležitostech, které vůbec neznají.
Můžete to uvést na konkrétním příkladu?
Příkladem by mohl být pár let starý nápad spojit liblickou ekonomku s Integrovanou střední školou v Mělníce, neb si úředníci spletli Liblice u Mělníka s Liblicemi u Českého Brodu. Vyšší správní celky či ústřední instituce by měli hlavně koordinovat činnosti a podporovat regionální rozvoj, což se moc nedaří. Dalším problémem je rozdrobenost veřejné správy v naší republice, kdy v ČR existuje přes 6 200 obcí...
...a to je špatně?
Podívejte se na to takhle. Nejmenší obce mají jen pár obyvatel a stejně musí poskytovat základní servis, na který nemají a ani nemůžou mít personál a ani peníze. Vůči některým jiným evropským zemím také zaostáváme i v elektronizaci veřejné správy. Nejsem úplně odpůrcem spojeného systému veřejné správy, kdy jeden úřad vykonává jak samosprávu (spravuje majetek a finance), tak i některé činnosti pro stát (tzv. státní správu). Ale obě dvě tyto části mají být oddělené a také vyčíslené. Nechť stát, co si objedná u obcí, krajů, případně i u soukromých poskytovatelů, také zaplatí. Jak je však u nás zvykem, úplně zmapované to nemáme a stát hradí jen tzv. příspěvek na výkon státní správy.
Jak byste to tedy shrnul?
Asi tak, že náš systém je moc složitý jak v horizontální, tak i ve vertikální úrovni a bohužel i hodně neefektivní. A to vůbec nemluvím o množství ústředních úřadů státní správy, jimi zřizovaných organizací a dalších dekoncentrátů v území. Takto kdyby fungovala nějaká národní firma, tak už dávno zkrachuje.