Stopy Járy Cimrmana: Geniální postava, nebo výplod šílence?
Kdo nezná Járu Cimrmana, jako kdyby nebyl. Dělí národ na dva tábory. Jedni ho milují, druzí nesnášejí. Po stopách tohoto nedoceněného umělce, který je s Českou republikou spojený víc, než řada reálných osobností, se vydali významní čeští cimrmanologové. Třetí díl minisérie „Stopy Járy Cimrmana“ uvede ve středu Česká televize.
Paradoxně právě neúspěchy Cimrmana patří mezi ty aspekty díla o fiktivní postavě, které mají Češi nejraději. Zapomenutý vlastenec, nedoceněný vynálezce a vlivný umělec, o kterém se v knihách nemluví, protože se o něm jednoduše neví.
Jak by také mohlo, když si celý koncept kolem této osoby vymysleli v roce 1966 Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek. Dne 16. září se totiž poprvé objevila zpráva o jeho existenci v humoristickém pořadu Vinárna U Pavouka v Československém rozhlase. „Jméno mu dal Jirka Šebánek, protože se mu líbilo, že Jára je takové české, domácké a Cimrman je německé, a on byl vlastenec,“ vysvětloval Svěrák v rámci křtu cestopisu Stopy Járy Cimrmana, který uvádí Česká televize.
Nejistý Cimrmanův začátek
Přitom nechybělo moc a fenomén by možná vůbec nevznikl. „Smoljak byl dlouho velmi skeptický. Zdálo se mu, že jsme propásli svou dobu. S čím novým v době spousty malých divadel přijít? Nicméně, slíbil zúčastnit se, ale upozornil, že v akci nebude motorem. Začal věřit až za čas, v hostinci U Tří hvězdiček, kdy přišel na to, že Cimrman není jen ptákovina, ale ztělesnění doby, která nám chybí,“ popisoval Svěrák.
Hokejista Cimrman
A jak to vlastně celé začalo? První eskapáda legendy se odehrála v reportáži, která proběhla ve zmíněném humoristickém pořadu. Jeho autoři tehdy ještě Járu Cimrmana popisují jako řidiče parního válce a sochaře, kterému se nedaří vystavit své dílo v nafukovacím pavilonu, protože bylo přejeto právě parním válcem.
Koncept absurdní komedie se zapomenutým velikánem našich dějin byl na světě. Jiří Šebánek se také pochlubil tím, jak vzniklo slavné příjmení. Údajně zaslechl jméno chomutovského hokejisty Otty Cimrmana v rozhlase a natolik se mu zalíbilo, že měl jasno. Křestní jméno Jára zase vzniklo, aby byl postavě vdechnut umělecký duch.
Jára Cimrman má však i svůj předobraz v existujících osobnostech. V rozhlasovém pořadu Podzim s Járou Cimrmanem bylo zmíněno hned několik zajímavých existujících postav našich dějin. Konkrétně jde o technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera, moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského, gymnazijního profesora a amatérského vynálezce Jakuba Hrona Metánovského a cestovatele Jana Eskymo Welzla, který je znám také pod pseudonymem Arctic Bismarck.
Zbytek už je fantazie, která si od roku 1966 budovala čím dál rozšířenější značku hlavně díky založení Divadla Járy Cimrmana. Ke Svěrákovi s Šebánkem se tak připojili Miloň Čepelka a Ladislav Smoljak.
Filmy a legendární představení
Nejstarší divadelní představení, které autoři prezentovali jako dílo Járy Cimrmana, se jmenuje Akt. Vzhledem k tomu, že hra byla na celovečerní představení příliš krátká, byl vymyšlen koncept přednášky, kterou každé vystoupení dramatického díla z pera neexistujícího génia začíná. Herci tak velmi přesvědčivě a se specifickým humorem zastávají roli vědců v oblasti cimrmanologie. „Nápad vznikl ve společnosti Ládi Smoljaka. Stěžovali jsme si, jak je nemožné doma něco napsat, když má člověk dvě děti,“ usmíval se Svěrák.
Na filmovém poli se tak nepsaným vrcholem cimrmanovského fenoménu stal snímek Jára Cimrman ležící, spící. Vidíme zde celý osud této legendární postavy našich dějin – od dětství až po jeho odchod do Liptákova. Úspěšný snímek, který se stal pevnou součástí zlatého fondu kinematografie, tak dokonale znázorňuje absurdní drama člověka, který měl blízko k elitě národa, a zároveň se svými geniálními vynálezy přicházel vždy jako ten druhý.
V roce 1987 vznikl také pro kontext doby velmi důležitý film Nejistá sezóna, který odhaluje zákulisí Divadla Járy Cimrmana, které je pod častým tlakem komunistických orgánů.
Nesmrtelný odkaz
Divadlo Járy Cimrmana v obměněné podobě existuje dodnes. Loni oslavilo půlkulatiny. Představení jsou většinou beznadějně vyprodaná, ale je jasné, že neúprosný tok času nelze zastavit. Z původní herecké sestavy už mnoho osobností nezůstalo. Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka jsou tak často doplňováni novými herci, zhusta z řad rodin zesnulých členů souboru.
Odkaz Járy Cimrmana však stále žije a jeho zásah do české kultury je natolik zásadní, že není od věci hovořit o nesmrtelnosti. Záznamy divadelních her, filmy a legendární historky si totiž často žijí vlastním životem. O tom, jak významně česká společnost jméno Járy Cimrmana ctí, svědčí také událost z roku 2005, kdy byl v anketě České televize vyhlášen Největším Čechem historie.
Inteligentní humor postavený na nedoceněném géniovi vystihl určitou vrstvu charakteru našeho národa, a proto je dílo Járy Cimrmana oblíbené i u mladší generace.
Zdroj: Český rozhlas, Česká televize
KAM DÁL: Premiér hrdina: Alois Eliáš otrávil kolaborantské novináře, nacisté se s ním nemazali.