Včely nejsou jen med. Bez nich bychom vymřeli, říká včelař Jiří Cafourek

"Mezi 10 globálních katastrof, které by ohrozily existenci lidstva, zařadili vědci právem i vymizení těchto nenahraditelných opylovatelů. A tato katastrofa je rozhodně reálnější než například v tomto seznamu uvedená srážka s jiným kosmickým tělesem," říká Jiří Cafourek, včelař a předseda včelařských organizací - například: RAKOvčelaříci, Včelí stráž nebo klub střešních včelařů.

Jak připravit včelky na zimu?
Příprava na klidové, zimní období včel začíná hned po posledním vytočení medu. Člověk, který včelám odebral jejich pracně nastřádané zimní medové zásoby, jim musí dodat náhradu. Většinou to je medocukrový roztok, který si včely zpracují a uloží do voskových komůrek na zimu. Je to jejich „palivo“, které musí vystačit na udržení tepla až do příchodu teplých dnů následujícího roku. Včelař také musí zahájit úkony, kterými zbavuje včelstvo jejich největšího nepřítele – kleštíka včelího (varroa destruktor). Na způsobu a důslednosti této „léčby“ závisí také přežití celého včelstva. 

Požadují včely v zimě speciální zacházení? Jaké?
Podle staleté tradice by měl včelař po nakrmení (nejpozději v září) zahodit od včelnice klíč a jít ke včelám až s příchodem jara. Bohužel, s rozšířením varroázy musí včely ještě vyrušit několika léčebnými zásahy. Jinak jim poskytne klid. Neznamená to, že by včelař měl volno. Má trochu času na údržbu včelařského vybavení a přípravu na další sezonu.

Jak jsou pro nás včelky prospěšné a užitečné? 
Každé třetí sousto, které sníme, tu je díky opylovací činnosti včel (včel medonosných a včel samotářek). Z toho si dokážeme udělat představu, jak by to vypadalo, kdyby došlo ke kolapsu včel. Mezi 10 globálních katastrof, které by ohrozily existenci lidstva, zařadili vědci právem i vymizení těchto nenahraditelných opylovatelů. A tato katastrofa je rozhodně reálnější než například v tomto seznamu uvedená srážka s jiným kosmickým tělesem.

Může každý z nás nějakým způsobem pomáhat včelám a včelařům?
Nejenom – MŮŽE, ale MĚL BY! Ničivých faktorů, které včelám zajistil svojí činností člověk, je mnoho (nebezpečné postřiky rostlin, rozšíření nepůvodních včelích nemocí a škůdců, snižování rozmanitosti včelí potravy atd.). Některá řešení vyžadují globální politická rozhodnutí nebo vítězství rozumu nad silnými lobbistickými skupinami. Každý z nás však může napomoci rozšířením nabídky včelí pastvy, vytvářením vhodného prostředí pro včely samotářky, konzumací včelích produktů, a tím i ekonomickou pomocí včelařům. 

Proč bychom měli konzumovat med?
Důvodů jsou desítky. Med má tolik všeobecně známých (i zatím neobjevených) pro lidské zdraví prospěšných vlastností, že je opravdu s podivem, že se najdou ještě i relativně moudří lidé, kteří ho ve svém jídelníčku nemají zařazen. Důvodem pro jeho „nekonzumaci“ by měla být pouze případná alergie na včelí produkty, která bohužel postihuje asi 4 % lidí a věk do 3 let. 

Jaký je rozdíl mezi lesním a lučním medem?
Správně se říká medovicovým (tmavým, lesním) a nektarovým (světlým, květovým). Medovice je látka, kterou produkují mšice z rostlinné mízy. Takový med má více minerálních látek a jiný poměr jednoduchých cukrů. Hodí se proto spíše jako předcházení před nachlazením či dalšími nemocemi. Naopak nektarový med má více bílkovin a vitamínů, a proto je vhodnější ke konzumaci v rámci rekonvalescence. Oba druhy medů mají preventivní účinky a posilují celkovou kondici člověka.  

Je med z vesnice kvalitnější, než "městský"?
Ačkoliv by se dal předpokládat rozdíl v neprospěch „městských“ medů – není tomu tak. Již rostlina si dokáže mnoho případných škodlivin odfiltrovat a neuložit do nektaru, který včelky k tvorbě medu používají. A včelky odfiltrují zbytek. Ve městech se navíc nepoužívají v takové míře pesticidy a ostatní chemikálie, takže med je bez rizika jejich přítomnosti. Ani pravidelné kontroly v renomovaných laboratořích neodhalily škodlivost či sníženou kvalitu „městských“ medů. Navíc ve městech je překvapivě širší a pestřejší nabídka rostlin, takže tyto medy mají zajímavější chuť než „vesnické“ medy tvořené z velké části z řepkových pylů a nektaru.

Co mám dělat, pokud o tom nic nevím a chci si založit první včelstvo?
Pochopitelně největší pomocí pro včely by bylo stát se přímo včelařem. A není to až tak nemožné. Stačí k tomu vhodné místo pro umístění včelstev (a divili byste se, jak málo prostoru k tomu stačí), získání potřebných informací či pomoci jiného včelaře, nakoupení základního včelařského vybavení a pak jenom chuť se do toho pustit.