Anglie nedávno hořela od protestů, v Německu je po vraždách nožem klid. Frustrace z Brexitu, říká politolog

Británií otřásla brutální vražda tří dívek na dětském večírku před necelým měsícem. Spáchal ji sedmnáctiletý potomek uprchlíků ze Rwandy, který celý život žil v Británii, a davy lidí vyšly do ulic. „Okamžitě se objevily informace, že to byl migrant a muslim, což vyvolalo obrovskou vlnu násilí. Následně se ale ukázalo, že v pravém slova smyslu nebyl ani migrant, ani muslim. Samozřejmě se opět rozběhla velká protiimigrační debata, ačkoliv víme, že takové činy často páchají psychicky nemocní lidé, a vypadá to tak i v tomto případě,“ vysvětlil nám politolog Jan Charvát.

Podobné útoky, jiný motiv

Velká Británie začala doslova ze dne na den hořet. Některá ruská média totiž krátce po hrozném činu začala zveřejňovat informace, že šlo právě o migranta a že byl v dlouhodobém hledáčku tajné služby MI6. To se ukázalo jako falešná informace s cílem destabilizovat Velkou Británii ze strany Ruska. Takové zprávy se podařilo velmi rychle vyvrátit, nicméně na rozzuřené davy to příliš neplatilo. Podle CNN měly účty na Twitteru, které vyvolávaly nepokoje, neobvykle obrovský dosah.

V Německu to byl ale diametrálně odlišný případ. Naprosto programově vraždil člověk, který by podle evropské politiky v Evropě vůbec neměl být, a dokonce byl podezřelý ze spolupráce s Islámským státem. „Okamžitě se toho chytli populističtí aktivisté jako Tommy Robinson, který na svých účtech sdílel naprosto mylné informace,“ říká Charvát. Jako hlavní důvod takového paradoxu uvedl hlavně dlouhodobé problémy Britů.

Británie na kolenou

„V Británii za tím stojí dlouhodobá frustrace, která v Německu zatím není tak velká. Tohle byla velká, společná frustrace velké části obyvatelstva. Brexitem už jsou totiž frustrovaní i ti, kteří pro něj hlasovali, protože nepřinesl to, co čekali. A do toho jsou tam dezinformátoři, kteří dokážou skvěle pracovat s fámami a falešnými informacemi, mnohem lépe než v Německu,“ říká Charvát a doplňuje, že vlastně Německo nemá ani žádnou podobnou postavu výše zmíněnému Robinsonovi. „V Británii vždycky existovaly extrémistické skupiny jako British Defense League, je tam určitá tradice. V Německu by všechny podobné věci narážely na historii nacismu a zanikly by dříve, než by stačily zesílit,“ dodává.

Boj proti teroru je těžký

To ale situaci v Německu nijak neulehčuje. „Už se něco podobného jako v Británii začíná obnovovat. Hodně lidí v Německu má pocit, že se vracejí devadesátá léta. Pouliční násilí, skinheadi, útoky na ubytovny a tak dále. Těm jdou lidé, jako byl útočník v Solingenu, doslova naproti,“ uvádí na adresu útoku expert. Zdůrazňuje také, že boj proti Islámskému státu, kterému jde primárně o chaos, a ne o vlastní prospěch, je extrémně těžký, protože tihle lidé prostě nemají co ztratit. V tom se bohužel s nejrůznějšími evropskými radikály shodují, ač jinak stojí na druhé straně barikády.

Situace se může rychle změnit

Abychom se tedy vrátili zpět na začátek: Proč obě dvě země reagují na dvě události naprosto jinak? „Ve společnosti je poměrně hodně lidí, kteří jsou frustrovaní, a to násilí vystupuje na povrch z různých důvodů. Na jedné straně je to tedy mnohem většími problémy v Británii, na druhé straně i těmi konkrétními dezinformačními strukturami, které v Anglii existují a v Německu jsou momentálně velmi slabé. To se ale hodně rychle může změnit,“ zakončuje odborník.

KAM DÁL: Nechtěl cenzurovat, spekuluje Musk o zatčení otce Telegramu. Sám ale na Twitteru nadržuje Trumpovi.